Motorband dnes
Po dlouhé přestávce se na naší hudební scéně znovu objevuje rockový fenomén, skupina MOTORBAND s novým albem a koncertním programem "SATISFAKCE".
První formace této skupiny ve složení Kamil Střihavka, Libor Matejčik...
O-skupine
Motorband dnes
Po dlouhé přestávce se na naší hudební scéně znovu objevuje rockový fenomén, skupina MOTORBAND s novým albem a koncertním programem "SATISFAKCE".
První formace této skupiny ve složení Kamil Střihavka, Libor Matejčik (Motorband), Tomáš Krulich (Kabát), Daniel Hafstein (Brichta-band) a Tomáš Jarolím (Motorband) byla první a také jedinou rockovou formací, která oslnila i zahraniční vydavatele. V roce 1990 odjíždí toto seskupení pod domácí manažerskou stájí "ART PRODUCTION K" natočit své první album "Made in Germany" do západoněmeckého Stuttgartu (jako vedlejší produkt nahrává tuto desku i v české muta ci, které se následně bez propagace a "proma" prodává na českém trhu celý náklad - 30.000 ks). Po manažerském a organizačním kolapsu se však skupina rozchází do jiných hudebních útvarů a Kamil Střihavka odchází na sólovou dráhu.
Po několika neúspěšných pokusech se Motorband znovu schází až v roce 2003, kdy duchovní otec skupiny, kytarista Libor Matejčik, objevuje nový vokální fenomén, zpěváka Josefa Šutaru a s ním začíná připravovat nové album. Do sestavy přichází dvojice mladých, hudebně vzdělaných bratrů Haaseových (Zbyněk - kytara, Roman - bicí) a navrací se původní baskytarista. Výsledkem je hudební formace s perfekcionistickým pojetím hry, které bezesporu předčí i technickou dokonalost původní sestavy, jenž tak oslnila zahraniční producenty. Herní pojetí doslovně naplňuje a vystihuje název skupiny - MOTORBAND. Současný vokální projev frontmana Josefa Šutary k tomu zachovává původní hlasovou barevnost (spjatou s hlasem Kamila Střihavky), navíc jí však přidává novou a kvalitnější dimenzi hlubším pocitovým rozměrem a prožitkem.
Nové album Satisfakce (vydáno u ARECA MULTImedia) nenese výrazné stopy původní tvorby Motorbandu, ale o to jasněji akceptuje nové hudební, zvukové i technické trendy. Aranže skladeb jsou v mnoha případech na tomto albu doplněny smyčcovým kvartetem, jenž celému projektu dodává zajímavou hudební polohu a rozměr. Koncertní pojetí je samozřejmě zaměřeno na velké scénické formy, nicméně s ohledem na velikost a finanční možnosti našeho trhu byla připravena také malá (klubová) koncertní varianta.
Album Satisfakce skupiny MOTORBAND je jedním z mála hudebních projektů, kdy vás nezaujmou jedna či dvě skladby, ale jejich převážná část. Jediným poslechem ho "poctí" většinou jen ten posluchač, který tomuto žánru nijak neholduje.
Historie Motorbandu rok 1990
Jelikož se pořád objevují nové nesrovnalosti a dotazy kolem rozpadu prvního Motorbandu, rozhodl jsem se události roku 1990 popsat a vysvětlit. Myslím, že to bude velice zajímavý. Protože si přesně nepamatuji časové posloupnosti, nebudu datumy uvádět.
V březnu 1990 jsme se konečně dočkali a nastoupili do studia Propast Petra Jandy, abychom natočili naši první dlouhohrající desku. Deska měla být vydána u firmy Best IA právě Petra Jandy. Radost jsme měli obrovskou, protože natáčení ve studiu je vždy jedním z vrcholů pro každého muzikanta. Ve studiu jsme strávili asi tak 4 nebo 5 dní a v tom přijel náš manažer a s nadšením nám oznámil "Kluci balíme, jedeme natáčet do Německa, má o vás zájem firma Gammarekords." Šok! A radost jako blázen. Petr Janda se zachoval velmi vstřícně, dodnes si pamatuji jeho slova "Kluci máte obrovskou šanci, já vám bránit nebudu." Akorát chtěl vědět, jestli mu Gamma vyrovná ušlý zisk a protočené náklady co jsme u něho za těch 5 dnů natáčeli. Manažer Petra ujistil, že to je domluvené a že s tím zástupci německé firmy počítají. Vzpomínám si, že jsme si to vůbec nedokázali představit, že Motorband z Teplic bude natáčet desku v tehdejším západním Německu.
Duben 1990, balíme kytary a efekty, nakládáme Škodovku 120L a vyrážíme směr Stuttgart. V pěti lidech s báglama a kytarami Škodověnka pěkně funěla. Nikdo z kapely na západě nebyl a tak jsme všichni byli hrozně zvědavý, jak to u těch vykořisťovatelů vypadá. Skutečnost nakonec předčila očekávání, protože po přejezdu hranic jsme byli šokováni snad úplně vším!!! Ty komunisti nám opravdu lhali!!! Jenomže ještě než jsme se dostali za hranice, přišla první komplikace. Náš manažer Ríša Houška si nezjistil, že na nástroje je zapotřebí mít vývozní povolení. Když ho nemáte, musíte na hranici složit celní jistotu, což v našem případě vyžadovalo 20.000,-Kč a to tehdy bylo asi jako teď 150 000,-Kč. To jsme pochopitelně neměli. Museli jsme kytary nechat na hranicích. Takže jsme do Stuttgartu dorazili bez kytar. Celou záležitost vyřešil Petr Schier jeden z producentů a majitel Popronu (tehdejší zakladatel Popronu). Zavolal do Prahy kolegovi, aby přijel s 20ti tisíci na hranice. Druhý den zůstali ve studiu Hafo, Džem a Kamil a já s Tomášem nasedli do Škodověnky a hurá 450km pro kytary. Zpátky jsme si cestu ještě trochu prodloužili, protože jsme minuli poslední sjezd z dálnice do Stuttgartu a valili jsme to na Mnichov. No dorazili jsme se zpožděním a za necelé dva dny, kdy jsme měli makat ve studiu, jsme najezdili asi 1500km. Nám to ale nevadilo, protože jsme byli tak unešeni, že jsme si to cestování po německých dálnicích pěkně užívali. Škoda jen, že jsme neměli lepší auto!
Po příjezdu jsme byli majiteli firmy Gamma pozváni do luxusní restaurace na večeři. Ceny jídel se pohybovali v přepočtu kolem 500kč (dnes 3000Kč) Měli jsme strach si objednat, ale ujistili nás, že jsme zvaný a tak jsme si dali do nosu. První setkání s majiteli bylo také parádní. Byli to milí pohodoví multimilionáři. My jsme si připadali jak ve sci-fi. Ano i tak můžou být lidé bohatí! Dostali jsme kapesné na čtrnáct dní, myslím že to bylo 200 DM/ hlava. Samozřejmě my chytří češi jsme si zásoby jídla a pití přivezli z čech a tak jsme si mařeny šetřili na nové vybavení. Já si koupil vysílačku, Džem oblečení atd.
Vzpomínám, že jsme po večerech hodně probírali naši nespokojenost s naším manažerem a došli jsme k názoru, že budeme potřebovat lepšího. Tenkrát padlo jméno Miloslav Zapletal a už nevzpomenu, jak jsme na něj přišli, ale tuším, že to mělo nějakou souvislost s Petrem Jandou.
Nahrávání probíhalo parádně, němečtí zvukaři byli v šoku z toho, jak to máme nadupaný. Když Kamil nazpíval celou desku za jeden den, nechápali!!! Asi tak čtvrtý den nahrávání přijeli majitelé firmy zkontrolovat, jak pokračuje práce. Když zjistili, že máme skoro všechno hotový, opět nechápali!
Tenkrát se nás ptali, co potřebujeme koupit za vybavení, abychom byli v čechách nejlepší? My jim skromně řekli, že nic nepotřebujme!!! Pane bože, my se báli!! My máme kopie Marschálů a nic nepotřebujme! Zase byli v šoku. Tenkrát nám nabídli, že nám zajistí tour se světovou kapelou a že to bude stát hodně peněz tak okolo 500 000DM. No vypadalo to, že máme vyhráno. Akorát zdůrazňovali nutnost učit se anglicky kvůli rozhovorům a tak.
Po asi pěti dnech se začalo s mixem nahrávky. My už byli postupem času tak zahlušeni, že ve finále jsme nedokázali posoudit, jestli to hraje dobře, jestli je dost zpěvu atd. V tom studiu to hrálo dobře a my byli přesvědčeni, že tím v česku a slovensku všechny pobijme!
Po návratu domů a odpočinku nastalo zklamání z celkového zvuku u nás všech a hlavně u Kamila, když zjistil, že mu není vůbec rozumět. Chtěli jsme to jet předělat, ale bylo pozdě. Firma nás uklidňovala, že důležitější bude anglická verze, která půjde do světa!!! To nás trochu uklidnilo.
V tomto období nás již zastupoval nový manažer Miloslav Zapletal a jeho agentura Art production K.
Schůzka Praha Květen 1990 u Petra Jandy
Tuto schůzku iniciovala německá strana, protože bylo nutné vyřešit manažerské vztahy a dohodnout postup jak Motorband dostat do špičky v ČSSR a posléze ve světě. Cílem této schůzky bylo, aby se dal dohromady způsob, jak Motorband spropagovat, tak aby se kapela stala číslo 1 v Čechách i na Slovensku. V bytě u Petra Jandy se tenkrát sešli: Petr Schier (zakladatel firmy Popron a koproducent našeho cd), Petr Janda, Richard Houška (bývalý manažer), Miloslav Zapletal (nový manažer), Tomáš Krulich, Kamil Střihavka, a já. Celá schůzka probíhala velice konstruktivně až do doby, kdy pan Zapletal řekl, že pro kapelu neudělá nic, dokud neuvidí přeloženou smlouvu, kterou jsme podepsali v Německu. Po třech hodinách jednání, když šlo zástupcům německé firmy na tom se domluvit kdo a co udělat pro kapelu, řekl p. Zapletal toto!!! Po skončení této schůzky nám zástupci německé firmy vysvětlili, že nejsou na tak arogantní jednání zvyklí. Nic méně během jednoho dne p. Zapletal smlouvu dostal a po přečtení nám oznámil, že pro Motorband nebude dělat nic, protože jsme se upsali v Německu i "s ponožkami"! A navíc prý zjistil, že smlouva by mohla být neplatná, protože jako občané ČSSR dle platných zákonů, nejsme oprávněni podepisovat smlouvy v zahraničí.
Tuto skutečnost se dozvěděl náš bývalý manažer a okamžitě volal do Německa, aby zástupcům firmy oznámil, že se snažíme o to, aby smlouva byla neplatná. Němci záhy přijeli do Prahy, aby nám oznámili, že tedy s námi končí, protože se dozvěděli skutečnost o naší snaze smlouvu zlegalizovat. Pochopitelně jsme jim rychle vysvětlili, že to není náš zájem, ale snaha p. Zapletala a intriky ze strany bývalého manažera. Nakonec se nám je podařilo přesvědčit a jednání pokračovaly. Oznámili jsme jim, že si myslíme, že potřebujeme nového manažera. Těsně po těchto událostech vyšla česká verze LP Made in Germany. Odehráli jsme několik koncertů s tím, že pořád nedocházelo k dohodě na spolupráci mezi panem Zapletalem a německou firmou. Neměli jsme plakáty, klip, což nás pochopitelně štvalo a tak jsme se v kapele domluvili, že vyměníme manažera.
Nový manažer Zdeněk Ustohal
V průběhu těchto měsíců o nás projevil zájem manažer skupiny Titanic Zdeněk Ustohal z Brna. Po událostech, které jsme prožili v posledních měsících, jsme usoudili, že to bude ten pravej manažer pro nás. Dohodli jsme si s ním schůzku v Praze, na kterou jsem jel já a Kamil Střihavka.
Parádní jednání, byli jsme s Kamilem z pana Ustohala unešeni. Závěrem jsme se dohodli, že je potřeba udělat další schůzku s Petrem Schierem na Popronu. Když jsme oznámili Petrovi Schierovi, že jsme se domluvili na spolupráci s novým manažerem, zhrozil se a povídá: "To jste se zbláznili? Teď, když jsme se konečně dohodli s panem Zapletalem na spolupráci?" Jenomže my jsme už o Zapletalovi nechtěli ani slyšet. My jsme trvali na svém, že máme lepšího a že to je ten pravej! Petr Schier nakonec souhlasil. Domluvili jsme další termín schůzky na Popronu. Motorband, Schier a Ustohal náš nový manažer. No a on nepřijel! Nikdy se ani neozval, a nikdy se ani neomluvil! TO BYL KONEC! Kapela stálá a my neměli manažera. V kapele nebyla dobrá nálada, docházelo k častějším neschodám s Kamilem. Tenkrát dostal nabídku od Oty Baláže, kterou nakonec přijal. My jsme v té době měli snahu Kamila nahradit, ale to se nepovedlo. Netrvalo to dlouho a kapela se rozpadla. Anglická verze cd Made in Germany, která se natočila, skončila někde v šuplíku ve Stuttgartu, tak takhle nějak bylo.
I teď po 15-ti letech je mi z toho smutno. Měli jsme tenkrát obrovskou šanci a nedokázali jsme ji využít. Možná se taková šance už nebude opakovat, ale já věřím! L.M.
Autor: www.motorband.cz
Po dlouhé přestávce se na naší hudební scéně znovu objevuje rockový fenomén, skupina MOTORBAND s novým albem a koncertním programem "SATISFAKCE".
První formace této skupiny ve složení Kamil Střihavka, Libor Matejčik (Motorband), Tomáš Krulich (Kabát), Daniel Hafstein (Brichta-band) a Tomáš Jarolím (Motorband) byla první a také jedinou rockovou formací, která oslnila i zahraniční vydavatele. V roce 1990 odjíždí toto seskupení pod domácí manažerskou stájí "ART PRODUCTION K" natočit své první album "Made in Germany" do západoněmeckého Stuttgartu (jako vedlejší produkt nahrává tuto desku i v české muta ci, které se následně bez propagace a "proma" prodává na českém trhu celý náklad - 30.000 ks). Po manažerském a organizačním kolapsu se však skupina rozchází do jiných hudebních útvarů a Kamil Střihavka odchází na sólovou dráhu.
Po několika neúspěšných pokusech se Motorband znovu schází až v roce 2003, kdy duchovní otec skupiny, kytarista Libor Matejčik, objevuje nový vokální fenomén, zpěváka Josefa Šutaru a s ním začíná připravovat nové album. Do sestavy přichází dvojice mladých, hudebně vzdělaných bratrů Haaseových (Zbyněk - kytara, Roman - bicí) a navrací se původní baskytarista. Výsledkem je hudební formace s perfekcionistickým pojetím hry, které bezesporu předčí i technickou dokonalost původní sestavy, jenž tak oslnila zahraniční producenty. Herní pojetí doslovně naplňuje a vystihuje název skupiny - MOTORBAND. Současný vokální projev frontmana Josefa Šutary k tomu zachovává původní hlasovou barevnost (spjatou s hlasem Kamila Střihavky), navíc jí však přidává novou a kvalitnější dimenzi hlubším pocitovým rozměrem a prožitkem.
Nové album Satisfakce (vydáno u ARECA MULTImedia) nenese výrazné stopy původní tvorby Motorbandu, ale o to jasněji akceptuje nové hudební, zvukové i technické trendy. Aranže skladeb jsou v mnoha případech na tomto albu doplněny smyčcovým kvartetem, jenž celému projektu dodává zajímavou hudební polohu a rozměr. Koncertní pojetí je samozřejmě zaměřeno na velké scénické formy, nicméně s ohledem na velikost a finanční možnosti našeho trhu byla připravena také malá (klubová) koncertní varianta.
Album Satisfakce skupiny MOTORBAND je jedním z mála hudebních projektů, kdy vás nezaujmou jedna či dvě skladby, ale jejich převážná část. Jediným poslechem ho "poctí" většinou jen ten posluchač, který tomuto žánru nijak neholduje.
Historie Motorbandu rok 1990
Jelikož se pořád objevují nové nesrovnalosti a dotazy kolem rozpadu prvního Motorbandu, rozhodl jsem se události roku 1990 popsat a vysvětlit. Myslím, že to bude velice zajímavý. Protože si přesně nepamatuji časové posloupnosti, nebudu datumy uvádět.
V březnu 1990 jsme se konečně dočkali a nastoupili do studia Propast Petra Jandy, abychom natočili naši první dlouhohrající desku. Deska měla být vydána u firmy Best IA právě Petra Jandy. Radost jsme měli obrovskou, protože natáčení ve studiu je vždy jedním z vrcholů pro každého muzikanta. Ve studiu jsme strávili asi tak 4 nebo 5 dní a v tom přijel náš manažer a s nadšením nám oznámil "Kluci balíme, jedeme natáčet do Německa, má o vás zájem firma Gammarekords." Šok! A radost jako blázen. Petr Janda se zachoval velmi vstřícně, dodnes si pamatuji jeho slova "Kluci máte obrovskou šanci, já vám bránit nebudu." Akorát chtěl vědět, jestli mu Gamma vyrovná ušlý zisk a protočené náklady co jsme u něho za těch 5 dnů natáčeli. Manažer Petra ujistil, že to je domluvené a že s tím zástupci německé firmy počítají. Vzpomínám si, že jsme si to vůbec nedokázali představit, že Motorband z Teplic bude natáčet desku v tehdejším západním Německu.
Duben 1990, balíme kytary a efekty, nakládáme Škodovku 120L a vyrážíme směr Stuttgart. V pěti lidech s báglama a kytarami Škodověnka pěkně funěla. Nikdo z kapely na západě nebyl a tak jsme všichni byli hrozně zvědavý, jak to u těch vykořisťovatelů vypadá. Skutečnost nakonec předčila očekávání, protože po přejezdu hranic jsme byli šokováni snad úplně vším!!! Ty komunisti nám opravdu lhali!!! Jenomže ještě než jsme se dostali za hranice, přišla první komplikace. Náš manažer Ríša Houška si nezjistil, že na nástroje je zapotřebí mít vývozní povolení. Když ho nemáte, musíte na hranici složit celní jistotu, což v našem případě vyžadovalo 20.000,-Kč a to tehdy bylo asi jako teď 150 000,-Kč. To jsme pochopitelně neměli. Museli jsme kytary nechat na hranicích. Takže jsme do Stuttgartu dorazili bez kytar. Celou záležitost vyřešil Petr Schier jeden z producentů a majitel Popronu (tehdejší zakladatel Popronu). Zavolal do Prahy kolegovi, aby přijel s 20ti tisíci na hranice. Druhý den zůstali ve studiu Hafo, Džem a Kamil a já s Tomášem nasedli do Škodověnky a hurá 450km pro kytary. Zpátky jsme si cestu ještě trochu prodloužili, protože jsme minuli poslední sjezd z dálnice do Stuttgartu a valili jsme to na Mnichov. No dorazili jsme se zpožděním a za necelé dva dny, kdy jsme měli makat ve studiu, jsme najezdili asi 1500km. Nám to ale nevadilo, protože jsme byli tak unešeni, že jsme si to cestování po německých dálnicích pěkně užívali. Škoda jen, že jsme neměli lepší auto!
Po příjezdu jsme byli majiteli firmy Gamma pozváni do luxusní restaurace na večeři. Ceny jídel se pohybovali v přepočtu kolem 500kč (dnes 3000Kč) Měli jsme strach si objednat, ale ujistili nás, že jsme zvaný a tak jsme si dali do nosu. První setkání s majiteli bylo také parádní. Byli to milí pohodoví multimilionáři. My jsme si připadali jak ve sci-fi. Ano i tak můžou být lidé bohatí! Dostali jsme kapesné na čtrnáct dní, myslím že to bylo 200 DM/ hlava. Samozřejmě my chytří češi jsme si zásoby jídla a pití přivezli z čech a tak jsme si mařeny šetřili na nové vybavení. Já si koupil vysílačku, Džem oblečení atd.
Vzpomínám, že jsme po večerech hodně probírali naši nespokojenost s naším manažerem a došli jsme k názoru, že budeme potřebovat lepšího. Tenkrát padlo jméno Miloslav Zapletal a už nevzpomenu, jak jsme na něj přišli, ale tuším, že to mělo nějakou souvislost s Petrem Jandou.
Nahrávání probíhalo parádně, němečtí zvukaři byli v šoku z toho, jak to máme nadupaný. Když Kamil nazpíval celou desku za jeden den, nechápali!!! Asi tak čtvrtý den nahrávání přijeli majitelé firmy zkontrolovat, jak pokračuje práce. Když zjistili, že máme skoro všechno hotový, opět nechápali!
Tenkrát se nás ptali, co potřebujeme koupit za vybavení, abychom byli v čechách nejlepší? My jim skromně řekli, že nic nepotřebujme!!! Pane bože, my se báli!! My máme kopie Marschálů a nic nepotřebujme! Zase byli v šoku. Tenkrát nám nabídli, že nám zajistí tour se světovou kapelou a že to bude stát hodně peněz tak okolo 500 000DM. No vypadalo to, že máme vyhráno. Akorát zdůrazňovali nutnost učit se anglicky kvůli rozhovorům a tak.
Po asi pěti dnech se začalo s mixem nahrávky. My už byli postupem času tak zahlušeni, že ve finále jsme nedokázali posoudit, jestli to hraje dobře, jestli je dost zpěvu atd. V tom studiu to hrálo dobře a my byli přesvědčeni, že tím v česku a slovensku všechny pobijme!
Po návratu domů a odpočinku nastalo zklamání z celkového zvuku u nás všech a hlavně u Kamila, když zjistil, že mu není vůbec rozumět. Chtěli jsme to jet předělat, ale bylo pozdě. Firma nás uklidňovala, že důležitější bude anglická verze, která půjde do světa!!! To nás trochu uklidnilo.
V tomto období nás již zastupoval nový manažer Miloslav Zapletal a jeho agentura Art production K.
Schůzka Praha Květen 1990 u Petra Jandy
Tuto schůzku iniciovala německá strana, protože bylo nutné vyřešit manažerské vztahy a dohodnout postup jak Motorband dostat do špičky v ČSSR a posléze ve světě. Cílem této schůzky bylo, aby se dal dohromady způsob, jak Motorband spropagovat, tak aby se kapela stala číslo 1 v Čechách i na Slovensku. V bytě u Petra Jandy se tenkrát sešli: Petr Schier (zakladatel firmy Popron a koproducent našeho cd), Petr Janda, Richard Houška (bývalý manažer), Miloslav Zapletal (nový manažer), Tomáš Krulich, Kamil Střihavka, a já. Celá schůzka probíhala velice konstruktivně až do doby, kdy pan Zapletal řekl, že pro kapelu neudělá nic, dokud neuvidí přeloženou smlouvu, kterou jsme podepsali v Německu. Po třech hodinách jednání, když šlo zástupcům německé firmy na tom se domluvit kdo a co udělat pro kapelu, řekl p. Zapletal toto!!! Po skončení této schůzky nám zástupci německé firmy vysvětlili, že nejsou na tak arogantní jednání zvyklí. Nic méně během jednoho dne p. Zapletal smlouvu dostal a po přečtení nám oznámil, že pro Motorband nebude dělat nic, protože jsme se upsali v Německu i "s ponožkami"! A navíc prý zjistil, že smlouva by mohla být neplatná, protože jako občané ČSSR dle platných zákonů, nejsme oprávněni podepisovat smlouvy v zahraničí.
Tuto skutečnost se dozvěděl náš bývalý manažer a okamžitě volal do Německa, aby zástupcům firmy oznámil, že se snažíme o to, aby smlouva byla neplatná. Němci záhy přijeli do Prahy, aby nám oznámili, že tedy s námi končí, protože se dozvěděli skutečnost o naší snaze smlouvu zlegalizovat. Pochopitelně jsme jim rychle vysvětlili, že to není náš zájem, ale snaha p. Zapletala a intriky ze strany bývalého manažera. Nakonec se nám je podařilo přesvědčit a jednání pokračovaly. Oznámili jsme jim, že si myslíme, že potřebujeme nového manažera. Těsně po těchto událostech vyšla česká verze LP Made in Germany. Odehráli jsme několik koncertů s tím, že pořád nedocházelo k dohodě na spolupráci mezi panem Zapletalem a německou firmou. Neměli jsme plakáty, klip, což nás pochopitelně štvalo a tak jsme se v kapele domluvili, že vyměníme manažera.
Nový manažer Zdeněk Ustohal
V průběhu těchto měsíců o nás projevil zájem manažer skupiny Titanic Zdeněk Ustohal z Brna. Po událostech, které jsme prožili v posledních měsících, jsme usoudili, že to bude ten pravej manažer pro nás. Dohodli jsme si s ním schůzku v Praze, na kterou jsem jel já a Kamil Střihavka.
Parádní jednání, byli jsme s Kamilem z pana Ustohala unešeni. Závěrem jsme se dohodli, že je potřeba udělat další schůzku s Petrem Schierem na Popronu. Když jsme oznámili Petrovi Schierovi, že jsme se domluvili na spolupráci s novým manažerem, zhrozil se a povídá: "To jste se zbláznili? Teď, když jsme se konečně dohodli s panem Zapletalem na spolupráci?" Jenomže my jsme už o Zapletalovi nechtěli ani slyšet. My jsme trvali na svém, že máme lepšího a že to je ten pravej! Petr Schier nakonec souhlasil. Domluvili jsme další termín schůzky na Popronu. Motorband, Schier a Ustohal náš nový manažer. No a on nepřijel! Nikdy se ani neozval, a nikdy se ani neomluvil! TO BYL KONEC! Kapela stálá a my neměli manažera. V kapele nebyla dobrá nálada, docházelo k častějším neschodám s Kamilem. Tenkrát dostal nabídku od Oty Baláže, kterou nakonec přijal. My jsme v té době měli snahu Kamila nahradit, ale to se nepovedlo. Netrvalo to dlouho a kapela se rozpadla. Anglická verze cd Made in Germany, která se natočila, skončila někde v šuplíku ve Stuttgartu, tak takhle nějak bylo.
I teď po 15-ti letech je mi z toho smutno. Měli jsme tenkrát obrovskou šanci a nedokázali jsme ji využít. Možná se taková šance už nebude opakovat, ale já věřím! L.M.
Autor: www.motorband.cz
