Vznik kapely Mrtvý řízek byl sen pětice hudebníků jedné třídy Masarykova gymnázia. Tento sen se stal skutečností díky příbuzenskému vztahu bubeníka Davida, jehož vzdálený švagr hraje ve skupině Dwa seksy na bicí, která byla v době vzniku MŘ již...

O-skupine

Vznik kapely Mrtvý řízek byl sen pětice hudebníků jedné třídy Masarykova gymnázia. Tento sen se stal skutečností díky příbuzenskému vztahu bubeníka Davida, jehož vzdálený švagr hraje ve skupině Dwa seksy na bicí, která byla v době vzniku MŘ již zaběhlou kapelou. Měli tedy i vlastní zkušebnu.

Tuto zkušebnu (garáž) v Plzni na Roudné začal Mrtvý řizek aktivně využívat v počáteční sestavě Luboš Kuchynka (kytara), Marek Šimana (kytara), Honza Mráz (akordeon), Petr Klíma (baskytara) a David Zita (bicí). Marek ale navštívil pouze první zkoušku, pak dal přednost lukrativní brigádě (25 Kč/hod) v Delvitě. Skupina byla proto nucena sehnat nového kytaristu, který se posléze objevil (byl objeven) coby kytaristka Hanka Vaníková. V této sestavě setrvala kapela dodnes. Ne všichni členové měli již od počátku existence Řízku hráčské zkušenosti se svým nástrojem. Petr k baskytaře přešel od violoncella, David za bicí přesedl od klavíru a kytary. Honza se nakonec ve větší míře vzdal akordeonu ve prospěch kláves. I toto kádrové obsazení setrvalo dodnes.

Vznik skupiny Mrtvý řízek je datován k neurčitému dni února roku 1998, odkdy funguje s vyjímkou letních prázdnin nepřetržitě. Na Roudné ale nevydržel pro nevoli místních obyvatel, která se projevila uzamčením kapely Dwa seksy během jejich zkoušky. Paradoxně Řízek dostal návrh coby kapela k oslavě padesátých narozenin našeho souseda, navíc když skupina měla teprve 6 vlastních písní a zbytek repertoáru tvořila tvorba naší oblíbené Zvlášňý školy. Takže jsme se stěhovali. Na Bory, zase do garáže. Vlastně musím uvést pro surfaře z celého světa, že jsme plzeňská kapela.

Hraní na Borech bylo pro nás přínosné. Odehráli jsme tři veřejné zkoušky s poměrně solidním úspěchem, který jsme si vzhledem k prodělané trémě určitě zasloužili. Rovněž se nám podařilo rozšířit repertoár až na 27 původních písní. Zde jsme vydrželi zhruba rok do dubna 1999, kdy přišel vyhazovák a společně se Dwěma seksy jsme museli hledat nové útočiště.

To bylo nalezeno na Bukovci, pro změnu opět v garáži. Klídek, pohoda, ptáčkové zpívali, akorát jsme poněkud zpohodlněli a začalo nás štvát hraní v zimě. Proto jsme se někdy v listopadu 1999 stěhovali do plzeňského klubu Notor, poté, co jsme složili dalších 7 pecek. Tady jsme nebyli nuceni platit nájem a elektriku, ale za to jsme museli měsíčně prezentovat své umění. To nám nevadilo, což se ale o Dwou Seksech říct nedalo. Navíc je už štvalo zkoušení s jinou kapelou, a proto se stěhovali na jaře 2000 do Černic.

Tuto vzniknuvší krizi se nám podařilo zažehnat azylem ve zkušebně dnes již neexistující skupiny Děda Lebeda na Skvrňanech, kde jsme zkoušeli asi měsíc. Pak nás zase vyhodili (pronajímatel) a my se stěhovali do obce Tlučná, kde si momentálně neexistující kapela Macerace zřídila zkušebnu z místního kina. A tady momentálně občas zkoušíme.

Abych celou historii kapely nepojal jenom jako estrádu stěhování a poznávání všech koutů Plzně a okolí, chtěl bych ještě zmínit některé zlomové momenty v existenci kapely.

Asi tím nejdůležitějším byl bezpochyby vznik prvního CD "Ži(v)je" pořízeného živě Pod Lampou. (Zdravíme Romana Pekaře a Přemka Haase!) Během natáčení jsme si všichni dokázali, jak na ty naše nástroje neumíme a že nic nevydržíme. Ke konci natáčení to už byly nervy, ale tím si poprvé ve studiu projde asi každá kapela. Dalším zlomovým bodem byl náš první koncert pro větší množství lidí, který se odehrál v tělocvičně naší školy. Ale nějak jsme to zvládli a teď vzpomínáme v dobrém. Nedlouho předtím jsme si odbyli generálku na soutěži Múza 1998, kde jsme získali cenu publika. Tím jsme dokázali, že je možné, aby kvantita vítězila nad kvalitou. Díky manažerovi Dwou seksů jsme se objevili ve zpravodajství místní televize ZAK, což nás rovněž potěšilo. Dalšími mediálními zkušenostmi byly ukázky z naší tvorby v pořadu Rock Time Českého rozhlasu Plzeň (zdravíme Láďu Rotta), kritika Petra Korála v Rock&Popu, podle které hrajeme "naivňoučký punk'n'roll s klávesami", a pak ještě rozhovor na Evropě 2, který byl pro nás velmi přínosný a srdečně zdravíme Dana Šimáněho, který nám shodou okolností moderoval rovněž maturitní ples.

Abych nevynechal další důležité události naší skupiny, zmíním ještě soutěž Bítová liga 1999, kde jsme se účastnili semifinále, a soutěž Múza 1999, kde jsme se umístili na druhém místě v ceně publika. (Někteří fandové zapomněli odevzdat hlasy.)