Naše kapela se dala dohromady vlivem snahy torza jednoho "bezejmenného" projektu utvořit znovu funkční uskupení. Bylo to začátkem roku 2006, potom, co kapelu po prvním vystoupení opustila basistka Lucka Váňová a zpěvačka Zuzka Irglová. S holkami se hrály nějaké kousky od Creedence Clearwater Revival a taky hitovka Sweet Home Alabama. Po odehrání našeho narychlo secvičeného repertoáru čítajícího 4 songy na vánočním večírku ve valašskomeziřičské Kolibě jsme byli vcelku překvapeni kladnou odezvou publika na zvolené písničky, ale jak se krátce na to ukázalo, ještě to nebyla úplně perspektivní sestava. Lucka opustila kapelu kvůli maturitě a přípravě na výšku a se Zuzkou jsme se zase neustále dohadovali na stylu a tak odešla taky.

Z kapely zůstali lidé Daniel Pospěch, Martin Dorazil a Jiří Pešek. Problém byl hlavně zpěv a sekundárně post baskytaristy, který zůstaval rovněž neobsazen. Po asi dvouměsíčním pátrání nám byl doporučen jako sólový zpěvák Tom Hrňa, jehož jsme krátce na to kontaktovali a domluvili si první zkoušku. Tom se ukázal jako schopný, přizpůsobivý muzikant a nebyl tedy důvod k nespokojenosti.

Ačkoliv Danek Pospěch s námi pak už nepokračoval, byl to právě on, kdo dostal nápad kontaktovat taky Dana Ševečku, Tomova starého kolegu ze sboru, skvělého zpěváka a klavíristu. Ten rovněž neváhal a tak jsme dostali sestavu skoro takovou, jak ji známe dnes.

Pomineme-li Danovu a Tomovu dřívější zpěváckou aktivitu, byla to vlastně pro každého z nás první kapela jako taková a tak nás čekala spousta práce, abychom se z počáteční nešikovnosti začali vyhrabávat co nejrychleji. Když jsme si pokládali otázku, na jaké hudbě se vlastně budeme učit, tak jsme sáhli po oldschoolu, bigbeatu, rocku 60./70. let, či jak to vlastně nazvat. Měli jsme ještě v paměti úspěch takové muziky na Muzikantských Vánocích, tahle hudba se nám všem líbila a viděli jsme v ní taky vcelku dobrou cestu jak se instrumentálně zlepšovat. Zároveň taky nikdo z kapely necítil potřebu vyjadřovat hudbou nějaké politické, ideologické ani svoje názory, chtěli jsme se jen naučit hrát a bavit lidi. To nám otevřelo okno výběru dokořán. Jedny z mála prvních písniček, které jsme hráli, byly Sweet Home Alabama, Light My Fire a Comin' into Los Angeles. Ty jsme zčásti předělali k obrazu svému a předvedli je už v květnu na prvním vystoupení - Starojické Superstar, přehlídce mladých zpěváků ze ZŠ Starý Jičín, pořádané panem učitelem a muzikantem Jirkou Adamcem. Úspěch nebyl nijak valný protože naše hudba v té době ještě neměla úplně hlavu a patu, ale lidi zatleskali a my cvičili dál.

Měli jsme dobré zpěvy a nadevše očekávání i klávesy, ale co nám chybělo byla baskytara. Tu jsme se sice snažili nahradit basovým syntetizérem, který ale Danovi neustále zaměstnával jednu ruku a výsledek nebyl po zvukové stránce uspokojivý. Jediný člověk s prázdnýma rukama byl Tom, který s postem basisty okamžitě souhlasil. Bleskově si pořizuje veškeré vybavení a rovněž soukromé hodiny u pana Korgera, u kterého se učí i Martin a Jirka. Tom už ve svých basových začátcích překvapoval nadáním a tak jsme cvičili ani ne 3/4 roku, když jsme se v této, dodnes funkční sestavě znovu objevili na obligátních Muzikantských Vánocích, pořádaných naším panem učitelem.

Měli jsme už širší repertoár, obohacený o skladby od kapel Steppenwolf, Jimi Hendrix Experience či Cactus. Vystoupení se povedlo a bylo pro nás jakýmsi odrazovým můstkem k dalším hraním zejména ve Valmezu, kde jsme si zahráli na večírcích, ale i na samostatných vystoupeních s kapelami jako Tabáskova Partyja či Ciment. Byl to vcelku aktivní rok, cvičili jsme nové skladby a instrumentálně se po malých krůčcích posouvali. Část prázdnin jsme pak strávili v RM Studiu Martina Dorazila staršího, kde jsme připravili malé demo o devíti skladbách.