O-skupine
Psal se rok 97 a v luzích a hájích karlovarských zakládá partička lidí kolem Jéni Smílka (Yehně, jeck jack), Máry Kotvičky, KrýGrosse, Štikouna a Melounka projektík Bow Wave. Kapela hrála tak nějak hybrydní stýlek jenž zakotvit do určitého stylu by byla sysyfofská práce. Nicméně muzika to byla kvalitní.
Jednou za rok se nahrálo demo o třech trackách, obšťastnilo se pár inťíků a s uspokojením se dál halucinovalo o úspěších. Nápady by byly ale zkoušek by se za nehet vešlo. Když nakonec odletěla vokalistka na zkušenou za oceán začli se chlapíci polehoučku ohlížet po nějaké motivaci, impulsu který by určil směr tvorby. Nutno dodat že dema jenž nahrána doposavad byla nijak nekulhala, muzika to byla po všech směrech kvalitní, klapala jak stroj mlynářův, určena byla však pro úzkou obec posluchačskou.
Přerod kapely přišel začátkem léta 2001 když kapela po domluvě otestovala možnost spolupráce s dvojicí mc´s Emsou a Blayinem kteří v tý době rozjížděli (a tím pádem uspaly) projektík Tichá voda. Už první zkouška naznačila že spojení repertoáru Emsova s instrumentálním podkladem kapely nejenže půjde, ale že by to mohla být docela p...l.
Ze začátku se jednoduše spojili stávájící podklady se stávajícími texty, záhy poté se začly konstruovat tracky zgruntu, od základního kamene. Do bandu se zapojil Hanz, kterýho viděl Emsa na sólici válet a přitáhl s sebou protože kytara zdála se být logicky nepostradatelná, stejně tak jako jeho pionýrský vlohy který s ůspěchem uplatnuje při udržování ohně ve zkušebně. Chyběl už jen zdatný D.J., tento problém vyřešil At work působivší a stále působící v mariánskolázeňský formaci 100°. Křest ohněm přišel s malým open airkem Elastik párty, kde byla první možnost vyzkoušet jak působí celá show na lidi.
Bow Wave v nové podobě hráli a zkoušeli sotva měsíc, dva, navíc Emsa toho času dlel na vojně a útěky zpoza ostnatého drátu stali se mu denní řeholí. Koncert, at´ už to bylo tím že publikum bylo převážně domácí, nebo bůhví čím, vyvedl se k radosti všech zůčastněných na výbornou, zbrklost stříkala sice na všechny strany ale nápad, děj, pointa celého koncertu dávaly tušit že v humnech karlovarských se chystá zrodit a prasknout uhr neobvyklých rozměrů.
Za celou dobu působení novokapely se obsazení změnilo pouze jedenkrát, basák Štikoun, který stojí například za fajnovou linkou v tracku Sentimental či Suterén odjel přibližně po ročním působení na vysněný Nový Zéland. Jelikož však nastavil svým přístupem a hraním vůbec latku velmi vysoko, s výběrem nového nástupce si kapela dala (né načas pzn. aut) záležet. Štěstí na lidi, toto téma rozvedu níže, nás neopustilo a na svou cestu nastoupil Choche.
Chlapík s hudebním vzděláním a punkovými kořeny přezbrojil, vybavil se bezpražcovou basičkou na míru jemu ušitou a začal valit svoje motivy. Pro nás nepochopitelným způsobem stal se miláčkem lepých děv které často unášejí nám jeho přímo při koncertu. Nespíš by se hodila i nějaká stálá sošná zpěvačka ale zatím bohužel tonáž našich vozidel nedovoluje kapelu rozšířit. Zatím.
V myslích Kotvičkově a Emsy rodí se nápad pronájmu dvouvrtulové Cesny která by problém náš vyřešila. (vtip pzn.aut.) V neposlední řadě představit musím zvukového mága Vencu Horáka jenž sžil s kapelou se a i přez pracovní vytížení (solokytarysta Babylon Station – Valášek sound light) zvučí převážnou část koncertů našich. Začátkem jara roku 2002 Bow Wave přicházejí do studia Gunjah rec. kde pod taktovkou Syncra pánubohu do oken nahráli demo Sami-z-dat, jako bonbonek uvedu i jiný plánovaný název jenž sucky-puck-demo se zoval.
Třeba se ještě použije. Demo obsahovalo pět věcí ke kterým si Syncro a Petr Míkovec přidali své remixy. Nezávisle na sobě se rozhodly pro Až se rozední. Mástr proběhl v ADKáčku protože když už tak pořádně. Hip hop kemp 2002 provázela nejistota s návštěvností, povodně rozmazávat nemusím ale přesto to byla kalbička k pohledání a pro budoucnost B.W. koncert přímo klíčový. Pár vizionářů z BBARÁKu nábídlo vydání dema které takřka po měsíci vyšlo v jejich periodiku.
Booklet si vzal na paškál Kafes který potvrdil svou kvalitu a demu vtiskl osobytý neotřelý ráz. Kvalitu dema rozebírat nebudu, to jest na vás. Každopádně nejni třeba mluvit o tom že profláklost B.W. vzrostla geometrickou řadou. Na sklonku podzimu 02 kapela přispívá ve studiu P.A.Trick rec. na druhý díl kompilace Lyric Derby trackem Město v mlze aby se studiově odmlčela do léta 03 kdy band nastoupil cestu s osvědčenou spoluprácí. To jest Znovu guru Syncro a jeho Gunjah rec., znovu ADK pha, nu a protože singl na kterém se mělo pracovat byl určen jako potrava pro gramofóny tak samozřejmě loděnice. D.J. bude mít své cuty, majitelé cd přehrávačů můžou pálit jako o život a můj táta bude mít desku Bow Wave vedle své diskografie párplů. Tolik zatím o singlu Aperitiff.
Pak přichází na řadu natáčení regulerního alba. Poslední record se konal 26.8.04 v Dubwise studiu Petra Míkovce. Předtím se točilo ve zkušebně, ve studiu Sono a na Jižáku. Album dostalo název EMIgrant. Lepila to EMI tak proč pokrytecky mlčet, že jo. K prvnímu albu patří i první video a to k tracku Bláhová kterou nemůže zpívat nikdo jiný než Blayin. Videoklip měla na svědomí dvojice Zuzka Kirchner a Tomáš Choura.
Klípek byl pojat v B.W. stylu. Ohne násilí, ohne silná gesta. Pure Love. 12.2.05 hraje kapela live koncert v Noci s Andělem což je událost která stojí za zaznamenání. V březnu přichází nominace na cenu ALMA radia Akrpolis kterou slavně získal někdo jinej. V tu dobu již jedeme šňůru Kofola Hip Hop tour při které spolu s partou Kontrafakt křižujem krajinou a lejem bublinky do chřtánů.
Jednou za rok se nahrálo demo o třech trackách, obšťastnilo se pár inťíků a s uspokojením se dál halucinovalo o úspěších. Nápady by byly ale zkoušek by se za nehet vešlo. Když nakonec odletěla vokalistka na zkušenou za oceán začli se chlapíci polehoučku ohlížet po nějaké motivaci, impulsu který by určil směr tvorby. Nutno dodat že dema jenž nahrána doposavad byla nijak nekulhala, muzika to byla po všech směrech kvalitní, klapala jak stroj mlynářův, určena byla však pro úzkou obec posluchačskou.
Přerod kapely přišel začátkem léta 2001 když kapela po domluvě otestovala možnost spolupráce s dvojicí mc´s Emsou a Blayinem kteří v tý době rozjížděli (a tím pádem uspaly) projektík Tichá voda. Už první zkouška naznačila že spojení repertoáru Emsova s instrumentálním podkladem kapely nejenže půjde, ale že by to mohla být docela p...l.
Ze začátku se jednoduše spojili stávájící podklady se stávajícími texty, záhy poté se začly konstruovat tracky zgruntu, od základního kamene. Do bandu se zapojil Hanz, kterýho viděl Emsa na sólici válet a přitáhl s sebou protože kytara zdála se být logicky nepostradatelná, stejně tak jako jeho pionýrský vlohy který s ůspěchem uplatnuje při udržování ohně ve zkušebně. Chyběl už jen zdatný D.J., tento problém vyřešil At work působivší a stále působící v mariánskolázeňský formaci 100°. Křest ohněm přišel s malým open airkem Elastik párty, kde byla první možnost vyzkoušet jak působí celá show na lidi.
Bow Wave v nové podobě hráli a zkoušeli sotva měsíc, dva, navíc Emsa toho času dlel na vojně a útěky zpoza ostnatého drátu stali se mu denní řeholí. Koncert, at´ už to bylo tím že publikum bylo převážně domácí, nebo bůhví čím, vyvedl se k radosti všech zůčastněných na výbornou, zbrklost stříkala sice na všechny strany ale nápad, děj, pointa celého koncertu dávaly tušit že v humnech karlovarských se chystá zrodit a prasknout uhr neobvyklých rozměrů.
Za celou dobu působení novokapely se obsazení změnilo pouze jedenkrát, basák Štikoun, který stojí například za fajnovou linkou v tracku Sentimental či Suterén odjel přibližně po ročním působení na vysněný Nový Zéland. Jelikož však nastavil svým přístupem a hraním vůbec latku velmi vysoko, s výběrem nového nástupce si kapela dala (né načas pzn. aut) záležet. Štěstí na lidi, toto téma rozvedu níže, nás neopustilo a na svou cestu nastoupil Choche.
Chlapík s hudebním vzděláním a punkovými kořeny přezbrojil, vybavil se bezpražcovou basičkou na míru jemu ušitou a začal valit svoje motivy. Pro nás nepochopitelným způsobem stal se miláčkem lepých děv které často unášejí nám jeho přímo při koncertu. Nespíš by se hodila i nějaká stálá sošná zpěvačka ale zatím bohužel tonáž našich vozidel nedovoluje kapelu rozšířit. Zatím.
V myslích Kotvičkově a Emsy rodí se nápad pronájmu dvouvrtulové Cesny která by problém náš vyřešila. (vtip pzn.aut.) V neposlední řadě představit musím zvukového mága Vencu Horáka jenž sžil s kapelou se a i přez pracovní vytížení (solokytarysta Babylon Station – Valášek sound light) zvučí převážnou část koncertů našich. Začátkem jara roku 2002 Bow Wave přicházejí do studia Gunjah rec. kde pod taktovkou Syncra pánubohu do oken nahráli demo Sami-z-dat, jako bonbonek uvedu i jiný plánovaný název jenž sucky-puck-demo se zoval.
Třeba se ještě použije. Demo obsahovalo pět věcí ke kterým si Syncro a Petr Míkovec přidali své remixy. Nezávisle na sobě se rozhodly pro Až se rozední. Mástr proběhl v ADKáčku protože když už tak pořádně. Hip hop kemp 2002 provázela nejistota s návštěvností, povodně rozmazávat nemusím ale přesto to byla kalbička k pohledání a pro budoucnost B.W. koncert přímo klíčový. Pár vizionářů z BBARÁKu nábídlo vydání dema které takřka po měsíci vyšlo v jejich periodiku.
Booklet si vzal na paškál Kafes který potvrdil svou kvalitu a demu vtiskl osobytý neotřelý ráz. Kvalitu dema rozebírat nebudu, to jest na vás. Každopádně nejni třeba mluvit o tom že profláklost B.W. vzrostla geometrickou řadou. Na sklonku podzimu 02 kapela přispívá ve studiu P.A.Trick rec. na druhý díl kompilace Lyric Derby trackem Město v mlze aby se studiově odmlčela do léta 03 kdy band nastoupil cestu s osvědčenou spoluprácí. To jest Znovu guru Syncro a jeho Gunjah rec., znovu ADK pha, nu a protože singl na kterém se mělo pracovat byl určen jako potrava pro gramofóny tak samozřejmě loděnice. D.J. bude mít své cuty, majitelé cd přehrávačů můžou pálit jako o život a můj táta bude mít desku Bow Wave vedle své diskografie párplů. Tolik zatím o singlu Aperitiff.
Pak přichází na řadu natáčení regulerního alba. Poslední record se konal 26.8.04 v Dubwise studiu Petra Míkovce. Předtím se točilo ve zkušebně, ve studiu Sono a na Jižáku. Album dostalo název EMIgrant. Lepila to EMI tak proč pokrytecky mlčet, že jo. K prvnímu albu patří i první video a to k tracku Bláhová kterou nemůže zpívat nikdo jiný než Blayin. Videoklip měla na svědomí dvojice Zuzka Kirchner a Tomáš Choura.
Klípek byl pojat v B.W. stylu. Ohne násilí, ohne silná gesta. Pure Love. 12.2.05 hraje kapela live koncert v Noci s Andělem což je událost která stojí za zaznamenání. V březnu přichází nominace na cenu ALMA radia Akrpolis kterou slavně získal někdo jinej. V tu dobu již jedeme šňůru Kofola Hip Hop tour při které spolu s partou Kontrafakt křižujem krajinou a lejem bublinky do chřtánů.
