O-skupine
Brufen vzniká v létě roku 2002 v zakládající sestavě Pepík Smačka (bicí), Igor Vanický (kytara, zpěv), Míra Louda (kytara, zpěv) a já, Petr Kyrian (basa, zpěv). Po nazkoušení repertoáru, který obsahoval zejména songy Olympicu, Katapultu a dalších klasických bigbítových kapel probíhá na jaře roku 2003 premiéra v přísálí chotěšovského kulturáku, tehdy ještě pod názvem Press. Záhy se kapela shoduje na změně názvu.
Nijak četné vystupování (Igor a já jsme interesováni ještě v dalších kapelách) téměř upadá v létě 2004, kdy nastupuji do Heweru a nezbývají mi skoro žádné volné termíny. Útlum trvá až do jara 2005, kdy Hewer kvůli časové náročnosti opouštím a začínám se Brufenu věnovat naplno. Přichází zpěvák Rosťa Fišer, kapela poprvé mírně dolaďuje vzhled scény, probíhají další zábavy, zároveň probíhá tlak na Igora, který je posléze vyhozen. To neunese Pepík a po prvním (a vydařeném) vystoupení ve čtyřech odchází. Dohráváme tedy ještě dvě domluvené zábavy a zároveň zkoušíme s novým bubeníkem, kterým se stává Michal Hes.
Nová sestava má premiéru v Hradci u Stoda v březnu 2006, kdy představujeme i novou světelnou scénu, kterou ovládá dvorní technik kapely Franta Pour. Za stálého koncertování natáčíme ve studiu Jaroslava Rajtmajera ve Vodním Újezdě pětipísňové EP „Tak se to s náma valí dál“, vlastními silami vzniká singl „Mantava jedeme / Zelená a černá“ jehož první track se stává hymnou fotbalového oddílu Baník Mantov. Dál objíždíme okolí a hrajeme čtyř až šesti hodinové zábavy, chystáme natáčení prvního „velkého“ CD. To nakonec realizujeme vlastními silami v prosinci 2006 až březnu 2007, kdy šestnáctipísňový disk s názvem „Divoká krev“ křtíme v hradeckém kulturáku, kmotrem je Tomáš Hrbáček z Harleje. Je to taky poslední kšeft s najatým zvukem - pořizujeme vlastní PAčko, z Franty se stává zvukař a za světla usedá Víťa Teřl.
Kapela stále více cítí potřebu druhé kytary, rozhazujeme tedy inzeráty, ale situace se nečekaně řeší sama - nabízí se nám basista bluesových Rusty Rocket Libor Oplt, po společné zkoušce je jednomyslně přijat a já se vracím ke kytaře. Se dvěma kytarami vyrážíme poprvé v červnu 2007 na mantovský fotbalák, celé léto pak jedeme jako dobře namazaný stroj. V září 2007 je Brufenu pět let.
Nijak četné vystupování (Igor a já jsme interesováni ještě v dalších kapelách) téměř upadá v létě 2004, kdy nastupuji do Heweru a nezbývají mi skoro žádné volné termíny. Útlum trvá až do jara 2005, kdy Hewer kvůli časové náročnosti opouštím a začínám se Brufenu věnovat naplno. Přichází zpěvák Rosťa Fišer, kapela poprvé mírně dolaďuje vzhled scény, probíhají další zábavy, zároveň probíhá tlak na Igora, který je posléze vyhozen. To neunese Pepík a po prvním (a vydařeném) vystoupení ve čtyřech odchází. Dohráváme tedy ještě dvě domluvené zábavy a zároveň zkoušíme s novým bubeníkem, kterým se stává Michal Hes.
Nová sestava má premiéru v Hradci u Stoda v březnu 2006, kdy představujeme i novou světelnou scénu, kterou ovládá dvorní technik kapely Franta Pour. Za stálého koncertování natáčíme ve studiu Jaroslava Rajtmajera ve Vodním Újezdě pětipísňové EP „Tak se to s náma valí dál“, vlastními silami vzniká singl „Mantava jedeme / Zelená a černá“ jehož první track se stává hymnou fotbalového oddílu Baník Mantov. Dál objíždíme okolí a hrajeme čtyř až šesti hodinové zábavy, chystáme natáčení prvního „velkého“ CD. To nakonec realizujeme vlastními silami v prosinci 2006 až březnu 2007, kdy šestnáctipísňový disk s názvem „Divoká krev“ křtíme v hradeckém kulturáku, kmotrem je Tomáš Hrbáček z Harleje. Je to taky poslední kšeft s najatým zvukem - pořizujeme vlastní PAčko, z Franty se stává zvukař a za světla usedá Víťa Teřl.
Kapela stále více cítí potřebu druhé kytary, rozhazujeme tedy inzeráty, ale situace se nečekaně řeší sama - nabízí se nám basista bluesových Rusty Rocket Libor Oplt, po společné zkoušce je jednomyslně přijat a já se vracím ke kytaře. Se dvěma kytarami vyrážíme poprvé v červnu 2007 na mantovský fotbalák, celé léto pak jedeme jako dobře namazaný stroj. V září 2007 je Brufenu pět let.