Vznik olomoucké skupiny Calibos spadá do revolučních listopadových dní roku 1989. V té době hledal bývalý zpěvák populární olomoucké heavy-metalové skupiny Skramasax Miroslav Spilka muzikanty pro svou novou hudební formaci. Kontaktoval mladého nadějného bubeníka Miroslava Matušů, který byl momentálně bez angažmá. Ten po několika dnech v Ostravě potkal leadera rozpadlé přerovské skupiny Gladiátor kytaristu Marka Andrejšího.

Slovo dalo slovo a Matušů s Andrejším se spolu se Spilkou stali zakládajícími členy. V pátek 1. prosince 1989 došlo v Olomouci k prvnímu oficiálnímu setkání všech členů nově vznikající kapely v restauraci U parku. Dalšími členy kapely byli baskytarista František Sobek a kytarista Petr Bártek. Repertoár byl sestaven ze skladeb Andrejšího, které tvořil pro Gladiátor (Ikaros, Velkoměsto, Samej jed ...), ze Spilkových písniček hraných ve Skramasaxu (Železní ptáci, Stroj času, Malevill ...), z převzatých věcí (Arakain, Törr, Running Wild ...) a několika zcela nových skladeb. Název Calibos si muzikanti vybrali jako nejvhodnější z několika navrhovaných.

Nejbližším cílem skupiny Calibos bylo absolvovat v té době povinné hudební přehrávky a co nejdříve vystoupit na veřejnosti. Přehrávky hravě zvládli a první oficiální vystoupení se uskutečnilo koncem února v Dělnickém domě v Olomouci - Černovíru. Přibližně 500 diváků se stalo svědky prvního veřejného vystoupení nově vzniklé olomoucké heavy-metalové skupiny Calibos. Vystoupení zaznamenalo obrovský ohlas, zejména frontman Spilka, který se těšil mezi teenagery ze širokého okolí značné oblibě kvůli svému dřívějšímu působení ve Skramasaxu. Následovalo několik dalších vystoupení a skupina se záhy dostala do povědomí posluchačů z nejbližšího okolí.

Během dubna však již došlo k prvním změnám v sestavě, kdy nevýrazný basista Sobek byl nahrazen Jiřím Králem, který byl znám z Gladiátoru a posléze i Skramasaxu, kde přechodně působil na postu zpěváka. Současně v Calibosu definitivně ukončil svou činnost kytarista Bártek. Sestava ve složení Spilka, Andrejší, Matušů, Král byla hudebně velmi dobře sehraná a po pěvecké stránce díky Králově fantastickému vokálu vůbec nejsilnější, kterou kdy Calibos měl.

Počátkem května 1990 se Calibos poprvé otřásl v základech. Přelétavý Král náhle oznámil ukončení své činnosti a současně bubeník Matušů ohlásil přestup ke Skramasaxu. Nové posily našli zbývající členové kapeliy v rozpadlé skupině Syntex. Sestavu Spilka, Andrejší tak doplnili bratři Vláčilové (Josef - baskytara, Vlastík - bicí) a kytarista Viktor Löffler. Po měsíční usilovné práci ve zkušebně, Calibos v nové sestavě prvně vystoupil na taneční zábavě v Unčovicích u Litovle.

Brzy se ukázalo, že skupina v osobě Josefa Vláčila našla i schopného organizátora. V té době si také hráči stanovili priority v repertoáru, rozhodli se nadále věnovat výhradně vlastní tvorbě. V plodném období květen až prosinec 1990 tak vznikly nejznámější songy Calibosu Za krále a Terasy. Rovněž došlo k navázání spolupráce s manažérem Markem Hühnelem, který zorganizoval demonahrávky se skladbami Za krále a Mac Leod. Písnička Za krále byla první skladbou hranou v rozhlase a v prosinci 1990 k ní byl natočen videoklip, jehož část byla i přes technické nedostatky odvysílána v televizi.

V roce 1991 začal Calibos rozšiřovat své pole působnosti i za hranice regionu do okresů Přerov, Prostějov, Kroměříž a Vsetín. V první polovině roku byl ve zkušebně natočen demosnímek a z něho pořízeny kazety, určené k šíření mezi fanoušky. Snímek se skládal z 20 písniček a obsahoval průřez dosavadní tvorbou Calibosu. Deset z nich pak bylo vybráno na debutové album natočené na podzim roku 1991 ve studiu Michala Davida v Praze. Michal David na albu obohatil písničku Terasy klávesovým podkladem a závěrečným vokálem.

Nahrávka nebyla příliš dokonalá, neboť ve studiu Michala Davida se natáčela především popová muzika a zvukařům se nepodařilo namíchat zvuk odpovídající standardu metalových nahrávek. Album bylo uvedeno na trh vydavatelskou firmou Globus International až po dlouhém roce, přesto však u fanoušků zaznamenalo velký ohlas. V období mezi nahráním a vydáním alba Calibos došlo k personální změně na postu baskytaristy. Josef Vláčil byl nahrazen mladým průbojným basistou Michalem Březinou, který byl pro skupinu přínosem jak po hudební stránce, tak ji obohatil o mladého ducha a pódiovou show.

Ještě před vydáním svého debutového alba, Calibos nahrál druhý demosnímek nazvaný Jak jsme pásli ovce, na kterém byl znatelný posun od klasického thrash metalu ke stylu obohaceném více hudebními směry. Po uvedení prvního CD do prodeje dosahuje Calibos svého vrcholu hlavně díky značné mediální podpoře hitu Terasy, který se stal nejúspěšnější skladbou. V prosinci 1992 proběhl ve Slovenském domě v Olomouci křest prvního alba Calibos, jehož kmotrem se stal Ladislav Zatloukal, který měl největší zásluhu na jeho vydání. Zároveň se stal sponzorem videoklipu k písničce Terasy, který byl natočen v únoru 1993 v Plzni a odvysílán na některých televizních stanicích včetně populárního Esa na TV Nova.

V průběhu roku 1993 Calibos pravidelně vystupoval a připravoval repertoár na druhé album, které bylo v říjnu natočeno ve studiu Citron v Ostravě pod názvem Sedm ran. Na tomto albu je oproti debutovému albu Calibos patrný pokrok v hráčských schopnostech jednotlivých muzikantů i v celkovém projevu. Také po zvukové stránce nová nahrávka předčila svou starší sestru a to především zásluhou vynikajícího zvukaře Petra Slezáka, který se podílel na nahrávkách skupin Lucie, Arakain, Citron nebo Vitacit. Album vydané na jaře roku 1994 zaznamenalo u posluchačů velký ohlas, nicméně počet prodaných nosičů nedosáhl prodejnosti debutového alba.

Počátkem roku 1994 absolvoval Calibos dvě zahraniční vystoupení v alpském Kiefersfeldenu na německo-rakouských hranicích. Tou dobou již kapela usilovně sháněla nového bubeníka, protože Vlastík Vláčil se rozhodl ukončit svou hudební dráhu. Na přechodnou dobu třech měsíců vypomohl skupině Mirek Matušů a pak již sestavu natrvalo doplnil nadějný bubeník Robert Vémola. V květnu 1994 Calibos opustil kvůli názorovým neshodám basista Michal Březina, kterého záhy nahradil neznámý mladičký Michal Holubík.

Rok 1994 byl pro Calibos rokem personálních změn a nevydařených hudebních festivalů. V červenci pořadatelé v Táboře málem zapomněli pozvaný Calibos do programu festivalu zařadit, neboť jim hlavní pořadatel zmizel s celou tržbou. Až po důrazném připomenutí byl Calibos na poslední chvíli vsunut před hlavní hvězdu večera Arakain, ale bez zraněného Andrejšího a se špatným zvukem vzbudil u posluchačů smíšené pocity. Další akci Zubrfest, pořádal v srpnu v Přerově sám Mirek Spilka, která pro něj skončila značnou finanční ztrátou. Dva týdny poté měl Calibos vystoupit na festivalu v Sedlčanech, který se bohužel kvůli sebevraždě hlavního pořadatele nakonec nekonal. V závěru srpna skupina uspořádala opožděný křest alba Sedm ran, jehož kmotrem a současně vydavatelem byl opět Láďa Zatloukal. A aby toho nebylo málo, rozhodl se Andrejší v září kapelu ze dne na den opustit.

Calibos byl vystaven druhé osudové zkoušce, když musel nahradit technicky zdatného kytaristu a autora většiny skladeb, který po celou dobu udával směr vývoje. Ale záhy po odchodu Andrejšího sestavu dopnil mladý kytarista Jiří Ambroz. Již první společná zkouška přesvědčila ostatní členy Calibosu, že není třeba obávat se budoucnosti. S nástupem Ambroze došlo k odklonu od směru nastaveného Andrejším, který se v posledním roce ústupem od ortodoxního metalu snažil přizpůsobovat styl Calibosu modernějším trendům. Tento vývoj byl nástupem nového kytaristy pozastaven, jelikož Ambroz byl stejně jako Löffler příznivcem složité technicky náročné metalové muziky. Ve složení Spilka, Vémola, Löffler, Holubík, Ambroz natočili koncem roku demosnímek nazvaný Žijem.

Po roce a půl pravidelného vystupování převážně na tanečních zábavách byl natočen ve šternberském studiu demosnímek s názvem Bez komentáře. Zajímavostí na této nahrávce je experiment v podobě dvacetiminutové skladby Čekárna na smrt.

Počátkem roku 1997 Ambroz nečekaně oznámil odchod ze skupiny. V té chvíli zbytek kapely zvažoval i možnost ukončení činnosti. Nakonec se s návratem Marka Andrejšího do sestavy rozhodli pokračovat. V době, kdy Andrejší ve skupině nehrál, působil v kapele Cartel, pro kterou složil několik písniček, které Calibos následně spolu s dalšími novými zahrnul do repertoáru pro nové album nazvané Nasedej. Na tomto albu dochází opět k žánrovému posunu. Na nových skladbách je znatelný odklon od metalu k rockovější podobě. Album vyšlo v září 1997 a Calibosu se touto nahrávkou podařilo oslovit nové posluchače. Kmotrem byl známý fotbalista Radek Drulák. Největšího úspěchu dosáhli s vlastní rockovou verzí písničky Podvod od bratří Nedvědů.

Nové album Go, go, go Calibos natočil opět ve šternberském studiu v březnu 1999. Album bylo vydáno a pokřtěno v červnu a žánrově se příliš neliší od předchozí nahrávky. Navíc jsou zařazeny některé nejstarší songy, které v minulosti nevyšly na žádné studiové nahrávce jako Válečníci nebo Maria.

V roce 1999 Calibos výrazně omezil živá vystoupení a to díky značnému pracovnímu vytížení jednotlivých členů. Neuskutečnila se ani plánovaná výroční akce u příležitosti desátého výročí založení skupiny. Zajímavostí tohoto roku byl druhý odchod Andrejšího z Calibosu koncem března 1999 kvůli tomu, že se přestěhoval do Prahy. Po několika týdnech se ovšem opět do Calibosu vrací.

V letech 2000 a 2001 se nic převratného neudálo. Za zmínku stojí navázání spolupráce Calibosu s dvěma programátory – Pavlem Pravdou a Karlem Strnadem, kteří na internetu založili neoficiální stránky Calibosu. Nakonec se kapela rozhodla vytvořit ze stránek Karla své oficiální stránky. Někteří z členů kapely čím dál více dávali najevo svůj nesouhlas s pravidelným celovečerním vystupováním na tanečních zábavách, což vedlo v následujícím roce k určitým změnám.

První změnou byl odchod bubeníka Roberta Vémoly a následné Spilkovo rozhodnutí ukončit kariéru. Důvodem byla právě nechuť nadále hrát na celovečerních zábavách, což svým způsobem kapelu degradovalo. V tomto okamžiku se Calibos opět otřesl v základech. Byl vyhlášen konkurz na nového zpěváka, kterého se mimochodem zúčastnil i syn Mirka, David. Ten však v té době díky svému nízkém věku (15 let) nebyl ještě dostatečně zralý na to, aby plně zastoupil svého otce. Konkurz byl po všech pokusech neúspěšný. Podařilo se však brzy najít náhradu na postu bubeníka, kterým se stal mladý Vlastimil Rec. Kapela se sehrávala ve čtyřech a přemýšlela, jak vyřešit problém se zpěvem. Nakonec muzikanti přišli za Mirkem Spilkou s kompromisem – nadále už Calibos bude vystupovat pouze s koncertním programem. Toto řešení se Spilkovi zalíbilo a rozhodl se pro svůj návrat do skupiny.

Největším vystoupením toho roku byl koncert na prvním ročníku Drátofestu, kde bubeník Rec absolvoval premiéru naživo s Calibosem. Po úspěšném vystoupení přišla nabídka ze strany organizátora akce, Milana Obšela zvaného Drát, zda by ho kapela nechtěla za manažéra. Členové souhlasili a tak Calibos po letech získal zase manažéra.

Rok 2003 byl po dlouhých letech plodný a kapela se rozhodla natočit další CD. Stalo se tak ve studiu Deltaphon v Němčicích nad Hanou. Bylo natočeno 12 písniček – z toho 5 zbrusu nových a zbytek tvořily přepracované skladby, které nebyly nikdy natočeny ve studiu. Práce na novém cd probíhaly postupně a tak cd s názvem Ať to bolí vyšlo až těsně před vánocemi 2003. Během roku hrál Calibos mimo jiné úspěšné koncerty na Drátofestu a v Pardubicích jako předskokani legendárních Blind Guardian. Z koncertu na Drátofestu byl pořízen videozáznam, který byl zpracován na DVD a je v nabídce kapely. Na konci roku proběhl křest cd v olomouckém S-klubu, kde se kmotry stala trojice fotbalistů – Hapal, Heinz a Pižanowski. Deska měla velmi příznivý ohlas u fanoušků zejména díky návratu k tvrdšímu stylu.

V roce 2004 proběhla jediná významná událost na konci roku, kdy se pro ukončení muzikantské kariéry rozhodl baskytarista Michal Holubík.

Následující rok 2005 byl ve znamení několika změn v sestavě skupiny. Již dříve několikrát avízoval zájem vrátit se do kapely Robert Vémola, který byl prosazován zejména Mirkem Spilkou. Post baskytaristy byl nabídnut Víťovi Křivánkovi, který souhlasil pod podmínkou odchodu bubeníka Rece. Kapela se po úvaze nakonec rozhodla pro odchod Rece z kapely a návrat Vémoly. Po několika zkouškách však vyšlo najevo, že Křivánek je příliš vytížený svou činností ve studiu Deltaphon a skupinou Blackrose, ve které rovněž působil. Proto v červnu 2005 došlo k další změně baskytaristy a do kapely přišel velmi mladý Dalimil Hušek. Ten do té doby hrál pouze na sólovou kytaru v několika kapelách (Illusion, James, Equirodont), nicméně díky svému talentu zvládl post baskytaristy bravurně. Největším koncertem Calibosu bylo vystoupení na pardubickém Fantasy Metal Fest, opět se slušným ohlasem publika a velkým zájmem o alba kapely.

Rok 2006 je ve znamení přípravy na nové album. Členové skupiny se také rozhodli u nových písniček využít hlasového potenciálu Davida Spilky, jehož hlas už vyzrál a je příjemným oživením u nových písniček.