Papoušek zoufale poskakuje z jednoho bidýlka na druhé; pes nešťastně pobíhá po schodech nahoru a dolů, zatímco kočka nerušeně oddychuje ve svém dávno vyhmátnutém, dokonale odhlučněném koutě a oddává se své tradiční siestě. Okenní tabulky se...
O-skupine
Papoušek zoufale poskakuje z jednoho bidýlka na druhé; pes nešťastně pobíhá po schodech nahoru a dolů, zatímco kočka nerušeně oddychuje ve svém dávno vyhmátnutém, dokonale odhlučněném koutě a oddává se své tradiční siestě. Okenní tabulky se povážlivě třesou a nepříčetná sousedka marně buší na dveře.
Co to všechno znamená? Demoliční četa právě zkouší. Zrovna v tuhle chvíli by se těžko někdo zeptal, odkud se ten název vzal. Hvězdná sestava v podání Štěpána Bendy (bicí a jiné kibicování), Jirky Piška (kytara a – údajně – zpěv), Jana Koukolíka (basa a udržování stabilního nikotinového odéru) a Jaroslava Ježka (nikoliv onen skladatel in memoriam, nýbrž kytarista a ošetřovatel plyšových kachen) se ucházela o přízeň široširé veřejnosti již několikrát.
Se svou kůží na trh oficiálně poprvé přišla 25.11.2006 (toto datum vejde do dějin) v okresním kole Dětské Porty, kde dle očekávání uchvátila první místo a z pódia odcházela se skromným „veni, vidi, vici.“ Další vystoupení se uskutečnilo nedlouho poté (9.1.2007) ve světoznámém Hi-Fi Clubu, jenž proslul coby odrazový můstek mnoha úspěšných kapel.
Netřeba dodávat, že nízkokapacitní sál praskal ve švech a nejedna fanynka byla nucena spokojit se s místem na schodech. Tomu, že kluci pojali pražské finále Porty jako jednu velkou nekončící party (a prodlévali tím pádem po celou dobu jejího konání ve značně podroušeném stavu), můžeme připsat na vrub jejich zdánlivý neúspěch.
Zdánlivý proto, že při zhodnocení stavu, v jakém byli, je třeba poklonit se tomu, že vůbec vystoupali na jeviště. Protože zdaleka ne každému se poštěstilo přihlížet finálním kolům Dětské Porty, bylo třeba vyjít vstříc těm, kteří byli o tento velkolepý kulturní zážitek ochuzeni. Demoliční četa se tudíž vydala do Českého rozhlasu Plzeň a zahrála live pár svých skladeb, které se tak okamžitě staly celonárodními hity.
Toliko historie, a teď k současnosti: davy fanoušků utěšeně houstnou. Další koncertní šňůra na spadnutí. Co to budu dlouze opisovat, prostě: raketový start budoucí stálice světového showbyznysu.
Co to všechno znamená? Demoliční četa právě zkouší. Zrovna v tuhle chvíli by se těžko někdo zeptal, odkud se ten název vzal. Hvězdná sestava v podání Štěpána Bendy (bicí a jiné kibicování), Jirky Piška (kytara a – údajně – zpěv), Jana Koukolíka (basa a udržování stabilního nikotinového odéru) a Jaroslava Ježka (nikoliv onen skladatel in memoriam, nýbrž kytarista a ošetřovatel plyšových kachen) se ucházela o přízeň široširé veřejnosti již několikrát.
Se svou kůží na trh oficiálně poprvé přišla 25.11.2006 (toto datum vejde do dějin) v okresním kole Dětské Porty, kde dle očekávání uchvátila první místo a z pódia odcházela se skromným „veni, vidi, vici.“ Další vystoupení se uskutečnilo nedlouho poté (9.1.2007) ve světoznámém Hi-Fi Clubu, jenž proslul coby odrazový můstek mnoha úspěšných kapel.
Netřeba dodávat, že nízkokapacitní sál praskal ve švech a nejedna fanynka byla nucena spokojit se s místem na schodech. Tomu, že kluci pojali pražské finále Porty jako jednu velkou nekončící party (a prodlévali tím pádem po celou dobu jejího konání ve značně podroušeném stavu), můžeme připsat na vrub jejich zdánlivý neúspěch.
Zdánlivý proto, že při zhodnocení stavu, v jakém byli, je třeba poklonit se tomu, že vůbec vystoupali na jeviště. Protože zdaleka ne každému se poštěstilo přihlížet finálním kolům Dětské Porty, bylo třeba vyjít vstříc těm, kteří byli o tento velkolepý kulturní zážitek ochuzeni. Demoliční četa se tudíž vydala do Českého rozhlasu Plzeň a zahrála live pár svých skladeb, které se tak okamžitě staly celonárodními hity.
Toliko historie, a teď k současnosti: davy fanoušků utěšeně houstnou. Další koncertní šňůra na spadnutí. Co to budu dlouze opisovat, prostě: raketový start budoucí stálice světového showbyznysu.