O-skupine
Za vznik Die Ärzte může setkání Jana Vettera a Dirka Felsenheimera na začátku 80. let, kdy nastoupila nová německá vlna a německý punk byl těžce ohlášen. Setkání dvou lidí, kteří jsou vlastně tak rozdílní, že z toho může vyjít jedině geniální dílo.
Potom, co se ti dva blíže seznámili, zaujal tehdy šestnáctiletý Jan v Dirkově skupině „Soilent Grün“ místo kytaristy. Tato skupina se rozpadla o něco málo později po svém závěrečném koncertě v proslulém berlínském „SO36“ a Jan a Dirk se rozhodli založit vlastní skupinu Die Ärzte. O něco málo později přichází ještě basista Hans Runge ze „Suurbiers“, spřátelené skupiny a trio je teď kompletní. Jan si nyní změní jméno na Farin Urlaub (což souvisí s jeho zálibou v cestování a dovolené), Dirk na Bela B. (podle svého vzoru Bely Lugosiho, představitele Drákuly) a i Hans získá novou přezdívku Sahnie (říká se, že měl totiž u sebe v taškách neustále smetanové bonbóny) a Die Ärzte aus Berlin (aus Berlin) jsou na světě.
V r. 1982 mají svůj první koncert, následují menší televizní, festivalové a klubové výstupy a v berlínské undergroundové scéně se o nich rychle začne dost mluvit. Jejich první songy vychází na sampleru „Ein Vollrausch in Stereo – 20 schaumende Stimmungshits“ vedle dalších punkových kamarádů jako „DTJ“ (Deutschen Trinker-Jugend), „Suurbiers“ nebo „Tango Brüdern“ (Kuddel, Campino a Wölli z Toten Hosen) a na vlastním EP „Zu schön, um wahr zu sein!“. Mimoto vyhrají soutěž „Senatrock-Wettbewerb“ a za získané peníze nahrají svoje první mini-LP „Uns geht’s prima“, které získá pozoruhodný úspěch a vychází o nich tak také první článek v Bravu. Konečně na ně obracejí svoji pozornost Markus Linde a Fitz Braum z CBS (nyní Sony) a CBS uzavírá s touto mladou skupinou smlouvu, což je na tehdejší poměry senzace a nadmíru šťastný stav pro Die Ärzte. O málo později vychází po pouhé třináctidenní studiové práci debutové LP „Debil“ a s ním definitivní průlom. Deska je mohutně oslavovaná a Die Ärzte jsou teď permanentně v Bravu a dostávají dokonce příležitost zahrát si v kinofilmu, což skupina na základě nedostatku peněz také přijímá. Film se jmenuje „Richy Guitar“ a pojednává o snaživé berlínské skupině (náhoda?). V r. 1985 přichází další album „Im Schatten der Ärzte“, které se ale prodává spíše hůře.
Ostatně na světlo se začínají dostávat vzrůstající problémy uvnitř skupiny. Problémem je Sahnie. Vedle skupiny současně studuje a to je pro něho absolutně prioritní, čemuž se má zbytek skupiny podřizovat. Kromě toho zaměřuje svůj záměr stále méně na čistou zábavu a hudbu, ale mnohem více na vydělané peníze a fanynky. Bela ho už nemůže snést a teprve, když vyhrožuje svým odchodem, je také Farinovi jasné, že se musí Sahnieho zbavit. To se potom děje hodně rychle. Sahnie dostane vyrovnání 10 000 DM a brzy se stane minulostí, což vyvolá zármutek mnoha fanoušků, především fanynek.
Die Ärzte natočí už brzy svoje čtvrté album „Die Ärzte“, které je zřetelně tvrdší a hudebně vyzrálejší než předešlá alba. Ovšem tato deska v obchodech dlouho nezůstane, neboť už brzy je BPjS (spolková zkušebna pro díla ohrožující mládež) upozorněna na píseň „Geschwisterliebe“, která pro BPjS představuje song, oslavující incest, a proto je toto album indexované a nesmí být prodáváno osobám mladším osmnácti let. BPjS právě nyní zaměří na Die Ärzte svoji pozornost a tak je společně s některými plakáty turné a vstupenkami (s motivem Gwendoline) dodatečně cenzurováno a dáno na index také album „Debil“ kvůli písni „Claudia hat ‘nen Schäferhund“ a „Schlaflied“. Jako následek cenzury přicházejí zákazy vystupování, mlčení tisku a neustálý pocit vyloučení a bojkotu vůbec, neboť mnozí pořadatelé a obchodníci s deskami si nejsou jisti, jak mají s Die Ärzte nakládat nebo se nechtějí něčeho dopustit. Prodej desek jde sice do sklepů, přitažlivosti skupiny naživo to však nijak neuškodí. Die Ärzte byli jednou z prvních známých skupin, které se staly cenzurovanými a tato doba je Farinem ještě dnes popisovaná jako naprosté peklo.
Kromě toho se teď skupina nachází poprvé za svou historii v kreativní krizi. Pro nové album mají k dispozici jenom 7 nových kousků a je na nich vidět, že indexování zanechalo stopy. S německou coververzí hitu „Bangles“ „Walk Like An Egyptian“ se skupina může opět trošku zrehabilitovat, neboť „Gehn wie ein Ägypter“ dosáhne pořádné prodávanosti. S CBS se potom dohodnou na vydání best-of CD „Ist das alles?“, na kterých jsou jen 2 nové songy, stejně jako i na kompilaci s nechvalně známými songy „Ärzte ab 18“. Ärzte ab 18 jsou samozřejmě taky cenzurovaní. S Ist das alles? se ale opět zvedá vítr, písně jako „Gehn wie ein Ägypter“, „Radio brennt“ nebo „2000 Mädchen“ si úspěšně počínají v žebříčcích. Desky se teď vydávají také v DDR. Die Ärzte jsou tedy zase pokládáni za trochu „politicky korektní“. Novým basistou se na konci roku 1986 stává „The Incredible Hagen“ (Hagen Liebing), starý přítel Bely, což dnes bývá označováno za šťastnou náhodu, neboť jeho klidná mysl byla často nutností, když si Bela a Farin vjeli do vlasů.
Ovšem v r. 1987 zraje ve Farinovi myšlenka skupinu zrušit, protože má strach z nedostatku kreativity, chce jít za jinými hudebními cíli a má pocit, že už všeho dosáhli. Bela učiní Farinovu úmyslu zadost a konec skupiny je nyní uzavřená věc. Die Ärzte jdou ale ještě do studia, aby natočili svoje příští a dosud nejlepší album „Das ist nicht die ganze Wahrheit“ a v r. 1988 jdou na rozsáhlé turné. Desky a vstupenky se prodávají jako šílené, samozřejmě podepřené aspektem, že Die Ärzte oznámili svoje blížící se rozloučení. Z „Westerland“ se stane jeden z jejich největších hitů, který potom dokola hrají téměř na každé stanici. Oznámení se postará o obrovský povyk a zděšení fanoušků. Následuje velké turné na rozloučenou a poslední výstup na Westerlandu, po němž vychází živé trojalbum „Live – Nach uns die Sintflut“, které se po svém vydání okamžitě vyšplhá na první místo žebříčku alb a tím se také stane albem č. 1 od Die Ärzte. Po rozpadu vychází v r. 1989 poslední singl „Bitte, bitte“ a ve videoklipu se s Die Ärzte objeví pornoherečka Theresa Orlowski mnohého ohlasu vychází ještě kompilace „Die Ärzte früher!/Der Ausverkauf geht weiter! (1982 – ’83)“ se songy z „Uns geht’s prima“, „Zu schön, um wahr zu sein!“ a několika samplerových výstupů. Také Sahnie o sobě zase nechává slyšet, neboť vydává své sóloalbum s názvem „Erzste Sahne“, ve kterém se opět zrcadlí Sahnieho očividná touha po penězích. Jeho sóloprojekt však propadne a Sahnie se k hudbě definitivně obrací zády a jde hledat svoje štěstí v ekonomice. Farin a Bela o sobě ovšem také nechávají slyšet. Bela startuje nejdříve se „S.U.M.P“, které později vyústí v jeho vlastní skupinu „Depp Jones“, heavy metalovou skupinu, zpívající převážně anglicky. Také Farin, který si teď zase říká Jan, zakládá svoji vlastní skupinu „King Kong“, ve které s ním hraje také producent Uwe Hoffmann. Oba sledují svoje projekty se značnou ctižádostivostí (získat smlouvu není na základě jejich Die Ärzte minulosti žádný velký problém). Přesto je už v r. 1992 s oběma projekty konec, neboť u žádného z nich nenastává komerční úspěch a smlouva je konečně vypovězena.
Jak jde čas, přijde Farinovi na mysl opět myšlenka obnovy Die Ärzte. Bela tímto návrhem zpočátku není příliš nadšený a požádá Farina, aby si našel někoho jiného. Po určité rozvaze a přemlouvání je ale potom ochoten a problém chybějícího basisty se vyřeší rychle s Rodrigem Gonzálem (Belovým kumpánem z Depp Jones). Na Farina udělá Rodovo hudební umění okamžitě dojem a comeback teď může odstartovat. Problém chybějícího vydavatelství se vyřeší celostránkovým inzerátem v magazínu „Musikmarkt“: „Die Ärzte (beste Band der Welt) suchen Plattenfirma!“. O něco málo později se jím po nesčetných nabídkách stane „Metronome“. Producentem se stane, stejně jako už dříve, přítel Uwe Hoffmann.
Prvním singlem se stává „Schrei nach Liebe“, jasné poselství proti značně přibývajícímu pravicovému radikalismu, s jednoduchým a jasným refrénem „Arschloch!“. O něco málo později vychází comebackové album „Die Bestie in Menschengestalt“. Malé „Plugged“-turné je rychle vyprodáno, takže se přidávají ještě nějaké dodatečné výstupy. S takovou odezvou se skutečně nepočítalo. Ukazuje se, že koncertní sály plní právě ta samá vrstva fanoušků jako před rozdělením. Také Die Ärzte ukazují, že se silně hudebně zdokonalili a v Rodrigu Gonzálovi teď mají ideální posilu. Tisíce fanoušků se mohou na téměř všude vyprodaných koncertech přesvědčit o tom, že dlouhá přestávka jim neubrala na jejich kreativitě, ztřeštěnosti ani humoru. V r. 1994 vyhoví Die Ärzte požadavku CBS a nadělí fanouškům best-of album „Das Beste von kurz nach früher bis jetze“. Mimoto se může množství fanoušků těšit na turné „Tour-Tour“, za které odehrají ve velkých městech více koncertů (v Hamburgu dokonce pětkrát).
Po trošku delší pauze vychází na konci r. 1995 album „Planet Punk“ a ani ne o rok později konceptové album „Le Frisur“, které se skládá jen z písniček, týkajících se vlasů nebo jiného porostu na těle. Potom, co natočí v r. 1994 pro „KISS“ písničku „Unholy“ pro jejich tributový sampler „Kiss My Ass“, dostanou na konci r. 1996 příležitost, vystoupit v předprogramu jejich „Reunion-Tour“, čímž se uskuteční především Belův a Rodův sen. Také Die Ärzte-Fanclub teď přichází s tributovým albem „GötterDÄmmerung“, pro které nahrají jeden song Die Ärzte skupiny jako „Die fantastischen vier“, „Lemonbabies“, „Fury in the slaughterhouse“ nebo „Fettes Brot“ a tím projeví čest nejlepší skupině světa.
Po delším čase vychází „Männer sind Schweine“, tentokrát už pod vlastním vydavatelstvím „Hot Action Records“ (Metronome se mezitím stal insolventním.), která se stává hitem číslo 1 a vyvolá v Německu obrovskou hysterii a dokonce si přivodí pochybný titul oficiálního hitu Oktoberfestu a Ballermanna. O něco málo později vychází album „13“, které si získá rovně 1. místo. Následující „Attacke Royal“ turné znamená pro Die Ärzte asi čtyři měsíce na turné ve velkých městech Německa, Švýcarska a Rakouska. Na konci roku je však skupina málem zralá pro zrušení, protože stres kvůli interview, turné a dalším termínům je příliš velký.
Všichni ve skupině jsou zajedno, že je třeba si teď, v r. 1999, udělat pauzu od nejúspěšnějšího a také nejvíc stresujícího roku v historii skupiny vůbec a získat si tak zase trošku odstup. Tak hrají jenom v Německu na turné „VANS Warped Tour“ a vyjde také „jenom“ živé dvojalbum „Wir wollen nur deine Seele“ se sestřihy z r. 1994 a stejně tak vychází video se všemi videoklipy „KILLER“. S „Elke (live)“ si tak skupina zároveň splní sen animovaného videoklipu, který mistrovsky probudí k životu Schwarwel.
Na jaře r. 2000 se koná rozsáhlé turné po klubech, kde hrají Die Ärzte mj. s „Die toten Hosen“. Na konci roku vychází album „Runter mit den Spendierhosen, Unsichtbarer!“. Nejdříve však vyjde exkluzivní edice pro všechny členy oficiálního Die Ärzte-Fanclubu, „Satanische Pferde“. Vychází také DVD edice „KILLER“.
V novém miléniu se Die Ärzte vydají na velké turné „Rauf auf die Bühne, Unsichtbarer!“ v Německu, Lucembursku, Rakousku, Švýcarsku a Itálii. Výsledkem jsou vyprodané haly a nadšení fanoušci a triumfální závěrečný koncert na Westerlandu. Mimoto vychází dlouho plánovaná mamutí biografie „Ein überdimensionales Meerschwein frisst die Erde auf“ a při příležitosti jejího vydání jdou Die Ärzte na exkluzivní předčítací turné. Také Farin si teď konečně splní toužený záměr a zveřejňuje svoje první sóloalbum „Endlich Urlaub“. Také Rod se dostává se svým disko-číslem „I’ll Fight Hell To Hold You“ na cestu sólové dráhy. Bela se zase mezitím věnuje herectví, vedle role v „Nachts im Park“ si zahraje svoji první hlavní roli ve filmu „Edelweisspiraten.
Na jaře roku 2003 je opět čas pro turné po německých klubech. Poté se jde točit do studia nové album. Tam se ale projeví šílená kreativita, která vyústí na podzim v první studiové dvojalbum „Geräusch“. Stejně jako první singl „Unrockbar“, tak také album samotné, berou ihned po vydání útokem první místa německých žebříčků. K tomu připojené turné v prosinci „Jenseits der Grenze des Zumutbaren“ je vyprodané už v létě a přinese fanouškům „Rock Rendezvous vs. Schwule Mädchen“, neboť Die Ärzte si jako předskupinu přivedou „Fettes Brot“.
Pod touto euforií dosáhne plně úspěchu také „Unrockstar“ turné v r. 2004, neboť jen zřídka se najde koncertní hala, která neohlásí, že je koncert vyprodaný. Die Ärzte tak uvidí přes 600.000 lidí. Hlavním vrcholem turné přitom jsou jistě tři vyprodané výstupy v „Berliner Wuhlheide“, kde hrají Die Ärzte společně se starými disco-zajíci „The Village People“ před 30.000 lidmi. V srpnu potom vychází živé DVD „Die Band, die sie Pferd nannten“, které přináší divákům kompletní koncert, natočený během turné v r. 2003 v Oberhausen. Na závěr tohoto na události bohatého roku jedou Die Ärzte na turné do Jižní Ameriky, kde učinkují s „La Vela Puerca“ v Chile, Uruguayi a Argentíně. V rámci tohoto turné učinkují Die Ärzte také v Rodově rodném městě, Valparaiso (Chile).
V r. 2005 zařadí Die Ärzte opět po uplynulém namáhavém roce zpátečku a vystoupí pouze na třech festivalových show. To však neznamená, že jednotliví členové zůstávají nečinní. Farin si bere čas pro natočení svého druhého sólového alba „Am Ende der Sonne“ a během této doby nahraje Rod s Frankem Z. nové studiové album „Abwärts“ a poté jde s nimi jako plnohodnotný člen na turné. Na rozsáhlé turné „Sonnenblumen Of Death“ vyráží se svým „Farin Urlaub Racing Teamem“ také Farin a Bela zase točí pilně filmy (m.j. „Sportsmen Of The Century“) a také se věnuje dabingu, v animovaném dánském filmu „Terkel in Trouble“ propůjčí svůj hlas dokonce všem postavám.
Potom, co se ti dva blíže seznámili, zaujal tehdy šestnáctiletý Jan v Dirkově skupině „Soilent Grün“ místo kytaristy. Tato skupina se rozpadla o něco málo později po svém závěrečném koncertě v proslulém berlínském „SO36“ a Jan a Dirk se rozhodli založit vlastní skupinu Die Ärzte. O něco málo později přichází ještě basista Hans Runge ze „Suurbiers“, spřátelené skupiny a trio je teď kompletní. Jan si nyní změní jméno na Farin Urlaub (což souvisí s jeho zálibou v cestování a dovolené), Dirk na Bela B. (podle svého vzoru Bely Lugosiho, představitele Drákuly) a i Hans získá novou přezdívku Sahnie (říká se, že měl totiž u sebe v taškách neustále smetanové bonbóny) a Die Ärzte aus Berlin (aus Berlin) jsou na světě.
V r. 1982 mají svůj první koncert, následují menší televizní, festivalové a klubové výstupy a v berlínské undergroundové scéně se o nich rychle začne dost mluvit. Jejich první songy vychází na sampleru „Ein Vollrausch in Stereo – 20 schaumende Stimmungshits“ vedle dalších punkových kamarádů jako „DTJ“ (Deutschen Trinker-Jugend), „Suurbiers“ nebo „Tango Brüdern“ (Kuddel, Campino a Wölli z Toten Hosen) a na vlastním EP „Zu schön, um wahr zu sein!“. Mimoto vyhrají soutěž „Senatrock-Wettbewerb“ a za získané peníze nahrají svoje první mini-LP „Uns geht’s prima“, které získá pozoruhodný úspěch a vychází o nich tak také první článek v Bravu. Konečně na ně obracejí svoji pozornost Markus Linde a Fitz Braum z CBS (nyní Sony) a CBS uzavírá s touto mladou skupinou smlouvu, což je na tehdejší poměry senzace a nadmíru šťastný stav pro Die Ärzte. O málo později vychází po pouhé třináctidenní studiové práci debutové LP „Debil“ a s ním definitivní průlom. Deska je mohutně oslavovaná a Die Ärzte jsou teď permanentně v Bravu a dostávají dokonce příležitost zahrát si v kinofilmu, což skupina na základě nedostatku peněz také přijímá. Film se jmenuje „Richy Guitar“ a pojednává o snaživé berlínské skupině (náhoda?). V r. 1985 přichází další album „Im Schatten der Ärzte“, které se ale prodává spíše hůře.
Ostatně na světlo se začínají dostávat vzrůstající problémy uvnitř skupiny. Problémem je Sahnie. Vedle skupiny současně studuje a to je pro něho absolutně prioritní, čemuž se má zbytek skupiny podřizovat. Kromě toho zaměřuje svůj záměr stále méně na čistou zábavu a hudbu, ale mnohem více na vydělané peníze a fanynky. Bela ho už nemůže snést a teprve, když vyhrožuje svým odchodem, je také Farinovi jasné, že se musí Sahnieho zbavit. To se potom děje hodně rychle. Sahnie dostane vyrovnání 10 000 DM a brzy se stane minulostí, což vyvolá zármutek mnoha fanoušků, především fanynek.
Die Ärzte natočí už brzy svoje čtvrté album „Die Ärzte“, které je zřetelně tvrdší a hudebně vyzrálejší než předešlá alba. Ovšem tato deska v obchodech dlouho nezůstane, neboť už brzy je BPjS (spolková zkušebna pro díla ohrožující mládež) upozorněna na píseň „Geschwisterliebe“, která pro BPjS představuje song, oslavující incest, a proto je toto album indexované a nesmí být prodáváno osobám mladším osmnácti let. BPjS právě nyní zaměří na Die Ärzte svoji pozornost a tak je společně s některými plakáty turné a vstupenkami (s motivem Gwendoline) dodatečně cenzurováno a dáno na index také album „Debil“ kvůli písni „Claudia hat ‘nen Schäferhund“ a „Schlaflied“. Jako následek cenzury přicházejí zákazy vystupování, mlčení tisku a neustálý pocit vyloučení a bojkotu vůbec, neboť mnozí pořadatelé a obchodníci s deskami si nejsou jisti, jak mají s Die Ärzte nakládat nebo se nechtějí něčeho dopustit. Prodej desek jde sice do sklepů, přitažlivosti skupiny naživo to však nijak neuškodí. Die Ärzte byli jednou z prvních známých skupin, které se staly cenzurovanými a tato doba je Farinem ještě dnes popisovaná jako naprosté peklo.
Kromě toho se teď skupina nachází poprvé za svou historii v kreativní krizi. Pro nové album mají k dispozici jenom 7 nových kousků a je na nich vidět, že indexování zanechalo stopy. S německou coververzí hitu „Bangles“ „Walk Like An Egyptian“ se skupina může opět trošku zrehabilitovat, neboť „Gehn wie ein Ägypter“ dosáhne pořádné prodávanosti. S CBS se potom dohodnou na vydání best-of CD „Ist das alles?“, na kterých jsou jen 2 nové songy, stejně jako i na kompilaci s nechvalně známými songy „Ärzte ab 18“. Ärzte ab 18 jsou samozřejmě taky cenzurovaní. S Ist das alles? se ale opět zvedá vítr, písně jako „Gehn wie ein Ägypter“, „Radio brennt“ nebo „2000 Mädchen“ si úspěšně počínají v žebříčcích. Desky se teď vydávají také v DDR. Die Ärzte jsou tedy zase pokládáni za trochu „politicky korektní“. Novým basistou se na konci roku 1986 stává „The Incredible Hagen“ (Hagen Liebing), starý přítel Bely, což dnes bývá označováno za šťastnou náhodu, neboť jeho klidná mysl byla často nutností, když si Bela a Farin vjeli do vlasů.
Ovšem v r. 1987 zraje ve Farinovi myšlenka skupinu zrušit, protože má strach z nedostatku kreativity, chce jít za jinými hudebními cíli a má pocit, že už všeho dosáhli. Bela učiní Farinovu úmyslu zadost a konec skupiny je nyní uzavřená věc. Die Ärzte jdou ale ještě do studia, aby natočili svoje příští a dosud nejlepší album „Das ist nicht die ganze Wahrheit“ a v r. 1988 jdou na rozsáhlé turné. Desky a vstupenky se prodávají jako šílené, samozřejmě podepřené aspektem, že Die Ärzte oznámili svoje blížící se rozloučení. Z „Westerland“ se stane jeden z jejich největších hitů, který potom dokola hrají téměř na každé stanici. Oznámení se postará o obrovský povyk a zděšení fanoušků. Následuje velké turné na rozloučenou a poslední výstup na Westerlandu, po němž vychází živé trojalbum „Live – Nach uns die Sintflut“, které se po svém vydání okamžitě vyšplhá na první místo žebříčku alb a tím se také stane albem č. 1 od Die Ärzte. Po rozpadu vychází v r. 1989 poslední singl „Bitte, bitte“ a ve videoklipu se s Die Ärzte objeví pornoherečka Theresa Orlowski mnohého ohlasu vychází ještě kompilace „Die Ärzte früher!/Der Ausverkauf geht weiter! (1982 – ’83)“ se songy z „Uns geht’s prima“, „Zu schön, um wahr zu sein!“ a několika samplerových výstupů. Také Sahnie o sobě zase nechává slyšet, neboť vydává své sóloalbum s názvem „Erzste Sahne“, ve kterém se opět zrcadlí Sahnieho očividná touha po penězích. Jeho sóloprojekt však propadne a Sahnie se k hudbě definitivně obrací zády a jde hledat svoje štěstí v ekonomice. Farin a Bela o sobě ovšem také nechávají slyšet. Bela startuje nejdříve se „S.U.M.P“, které později vyústí v jeho vlastní skupinu „Depp Jones“, heavy metalovou skupinu, zpívající převážně anglicky. Také Farin, který si teď zase říká Jan, zakládá svoji vlastní skupinu „King Kong“, ve které s ním hraje také producent Uwe Hoffmann. Oba sledují svoje projekty se značnou ctižádostivostí (získat smlouvu není na základě jejich Die Ärzte minulosti žádný velký problém). Přesto je už v r. 1992 s oběma projekty konec, neboť u žádného z nich nenastává komerční úspěch a smlouva je konečně vypovězena.
Jak jde čas, přijde Farinovi na mysl opět myšlenka obnovy Die Ärzte. Bela tímto návrhem zpočátku není příliš nadšený a požádá Farina, aby si našel někoho jiného. Po určité rozvaze a přemlouvání je ale potom ochoten a problém chybějícího basisty se vyřeší rychle s Rodrigem Gonzálem (Belovým kumpánem z Depp Jones). Na Farina udělá Rodovo hudební umění okamžitě dojem a comeback teď může odstartovat. Problém chybějícího vydavatelství se vyřeší celostránkovým inzerátem v magazínu „Musikmarkt“: „Die Ärzte (beste Band der Welt) suchen Plattenfirma!“. O něco málo později se jím po nesčetných nabídkách stane „Metronome“. Producentem se stane, stejně jako už dříve, přítel Uwe Hoffmann.
Prvním singlem se stává „Schrei nach Liebe“, jasné poselství proti značně přibývajícímu pravicovému radikalismu, s jednoduchým a jasným refrénem „Arschloch!“. O něco málo později vychází comebackové album „Die Bestie in Menschengestalt“. Malé „Plugged“-turné je rychle vyprodáno, takže se přidávají ještě nějaké dodatečné výstupy. S takovou odezvou se skutečně nepočítalo. Ukazuje se, že koncertní sály plní právě ta samá vrstva fanoušků jako před rozdělením. Také Die Ärzte ukazují, že se silně hudebně zdokonalili a v Rodrigu Gonzálovi teď mají ideální posilu. Tisíce fanoušků se mohou na téměř všude vyprodaných koncertech přesvědčit o tom, že dlouhá přestávka jim neubrala na jejich kreativitě, ztřeštěnosti ani humoru. V r. 1994 vyhoví Die Ärzte požadavku CBS a nadělí fanouškům best-of album „Das Beste von kurz nach früher bis jetze“. Mimoto se může množství fanoušků těšit na turné „Tour-Tour“, za které odehrají ve velkých městech více koncertů (v Hamburgu dokonce pětkrát).
Po trošku delší pauze vychází na konci r. 1995 album „Planet Punk“ a ani ne o rok později konceptové album „Le Frisur“, které se skládá jen z písniček, týkajících se vlasů nebo jiného porostu na těle. Potom, co natočí v r. 1994 pro „KISS“ písničku „Unholy“ pro jejich tributový sampler „Kiss My Ass“, dostanou na konci r. 1996 příležitost, vystoupit v předprogramu jejich „Reunion-Tour“, čímž se uskuteční především Belův a Rodův sen. Také Die Ärzte-Fanclub teď přichází s tributovým albem „GötterDÄmmerung“, pro které nahrají jeden song Die Ärzte skupiny jako „Die fantastischen vier“, „Lemonbabies“, „Fury in the slaughterhouse“ nebo „Fettes Brot“ a tím projeví čest nejlepší skupině světa.
Po delším čase vychází „Männer sind Schweine“, tentokrát už pod vlastním vydavatelstvím „Hot Action Records“ (Metronome se mezitím stal insolventním.), která se stává hitem číslo 1 a vyvolá v Německu obrovskou hysterii a dokonce si přivodí pochybný titul oficiálního hitu Oktoberfestu a Ballermanna. O něco málo později vychází album „13“, které si získá rovně 1. místo. Následující „Attacke Royal“ turné znamená pro Die Ärzte asi čtyři měsíce na turné ve velkých městech Německa, Švýcarska a Rakouska. Na konci roku je však skupina málem zralá pro zrušení, protože stres kvůli interview, turné a dalším termínům je příliš velký.
Všichni ve skupině jsou zajedno, že je třeba si teď, v r. 1999, udělat pauzu od nejúspěšnějšího a také nejvíc stresujícího roku v historii skupiny vůbec a získat si tak zase trošku odstup. Tak hrají jenom v Německu na turné „VANS Warped Tour“ a vyjde také „jenom“ živé dvojalbum „Wir wollen nur deine Seele“ se sestřihy z r. 1994 a stejně tak vychází video se všemi videoklipy „KILLER“. S „Elke (live)“ si tak skupina zároveň splní sen animovaného videoklipu, který mistrovsky probudí k životu Schwarwel.
Na jaře r. 2000 se koná rozsáhlé turné po klubech, kde hrají Die Ärzte mj. s „Die toten Hosen“. Na konci roku vychází album „Runter mit den Spendierhosen, Unsichtbarer!“. Nejdříve však vyjde exkluzivní edice pro všechny členy oficiálního Die Ärzte-Fanclubu, „Satanische Pferde“. Vychází také DVD edice „KILLER“.
V novém miléniu se Die Ärzte vydají na velké turné „Rauf auf die Bühne, Unsichtbarer!“ v Německu, Lucembursku, Rakousku, Švýcarsku a Itálii. Výsledkem jsou vyprodané haly a nadšení fanoušci a triumfální závěrečný koncert na Westerlandu. Mimoto vychází dlouho plánovaná mamutí biografie „Ein überdimensionales Meerschwein frisst die Erde auf“ a při příležitosti jejího vydání jdou Die Ärzte na exkluzivní předčítací turné. Také Farin si teď konečně splní toužený záměr a zveřejňuje svoje první sóloalbum „Endlich Urlaub“. Také Rod se dostává se svým disko-číslem „I’ll Fight Hell To Hold You“ na cestu sólové dráhy. Bela se zase mezitím věnuje herectví, vedle role v „Nachts im Park“ si zahraje svoji první hlavní roli ve filmu „Edelweisspiraten.
Na jaře roku 2003 je opět čas pro turné po německých klubech. Poté se jde točit do studia nové album. Tam se ale projeví šílená kreativita, která vyústí na podzim v první studiové dvojalbum „Geräusch“. Stejně jako první singl „Unrockbar“, tak také album samotné, berou ihned po vydání útokem první místa německých žebříčků. K tomu připojené turné v prosinci „Jenseits der Grenze des Zumutbaren“ je vyprodané už v létě a přinese fanouškům „Rock Rendezvous vs. Schwule Mädchen“, neboť Die Ärzte si jako předskupinu přivedou „Fettes Brot“.
Pod touto euforií dosáhne plně úspěchu také „Unrockstar“ turné v r. 2004, neboť jen zřídka se najde koncertní hala, která neohlásí, že je koncert vyprodaný. Die Ärzte tak uvidí přes 600.000 lidí. Hlavním vrcholem turné přitom jsou jistě tři vyprodané výstupy v „Berliner Wuhlheide“, kde hrají Die Ärzte společně se starými disco-zajíci „The Village People“ před 30.000 lidmi. V srpnu potom vychází živé DVD „Die Band, die sie Pferd nannten“, které přináší divákům kompletní koncert, natočený během turné v r. 2003 v Oberhausen. Na závěr tohoto na události bohatého roku jedou Die Ärzte na turné do Jižní Ameriky, kde učinkují s „La Vela Puerca“ v Chile, Uruguayi a Argentíně. V rámci tohoto turné učinkují Die Ärzte také v Rodově rodném městě, Valparaiso (Chile).
V r. 2005 zařadí Die Ärzte opět po uplynulém namáhavém roce zpátečku a vystoupí pouze na třech festivalových show. To však neznamená, že jednotliví členové zůstávají nečinní. Farin si bere čas pro natočení svého druhého sólového alba „Am Ende der Sonne“ a během této doby nahraje Rod s Frankem Z. nové studiové album „Abwärts“ a poté jde s nimi jako plnohodnotný člen na turné. Na rozsáhlé turné „Sonnenblumen Of Death“ vyráží se svým „Farin Urlaub Racing Teamem“ také Farin a Bela zase točí pilně filmy (m.j. „Sportsmen Of The Century“) a také se věnuje dabingu, v animovaném dánském filmu „Terkel in Trouble“ propůjčí svůj hlas dokonce všem postavám.