Dixie Chicks mají své počátky zasazeny do roku 1989, kdy je tvořilo instrumentální kvarteto Martie Erwin (později Seidel a po prvním rozvodu s Tedem Seidelem se opět vdala a přijala jméno druhého manžela, Maguire), která hraje na housle, mandolínu a violu, její mladší sestra Emily Erwin (později Robison) hrající na banjo, akordeon, papoose, akustickou kytaru, steel kytaru a dobro. Martie s Emily skupinu založily poté, co se rozpadla jejich první kapela Blue Night Expres, kterou založily ještě jako studentky základní školy. Dále kytarystka a hlavní zpěvačka Robin Lynn Macy (která odešla ze skupiny jako první v roce 1993) a basistka a druhá hlavní zpěvačka Laura Lynch (která skupinu opustila o rok později v roce 1994).

Během tří let vydaly u CRYSTAL CLEAR RECORDS tři nezávislá alba: v roce 1990 "THANK HEAVENS FOR DALE EVANS", v roce 1992 "LITTLE OL´ COWGIRL" a v roce 1993 "SHOULDN´T A TOLD YOU THAT" s hity "Whistles And Bells", "I´m Falling Again", "Shouldn´t A Told You That", která jsou laděna do bluegrassové hudby a zajistila skupině alespoň nějaký věhlas. Nevelký, ale lidé je začali registrovat.

V roce 1994, dva roky po dramatickém odchodu Robin Lynn Macy, Martie a Emily dospěly k velmi těžké změně a rozhodly se přeobsadit místo hlavní zpěvačky. Obě si představovaly někoho s mnohem větším hlasovým potencionálem, kdo skupině přinese jiný a trochu modernější sound a tak Laura ze skupiny odešla. Během hledání nové zpěvačky je okamžitě napadla i jejich kamarádka a dcera slavného texasského steel kytaristy Lloyda Mainese, který na jejich albech vypomohl na steel kytaru, Natalie Maines, která se stala hlavní vokalistkou a spolu s Martie a Emily, tak vytvořila pevný celek.

Pro Dixie Chicks se stal zlomovým až rok 1997, kdy se jich ujala nahrávací společnost Monument Records. Natočily první nahrávku, kterou se rozhodly vypustit do éteru. Byla to skladba "I Can Love You Better" (tuto píseň v současnosti holky téměř nehrají živě, protože jí mají tzv. "plné zuby" z doby kdy ji hrály i několikrát za vystoupení po dobu několika let) a když ji lidé poprvé uslyšeli, hudební nálož explodovala. Neuvěřitelný ohlas na tuto píseň byl tak obrovský, že se hned stal bestselerem a pro Dixie Chicks to znamenalo smlouvu na jejich debutové album, které vyšlo v roce 1998 a neslo název "WIDE OPEN SPACES". Holky si vymohly právo nahrát album na svoje hudební nástroje, což si ještě nikdo jiný před nimi nedovolil navrhnout a výsledek byl takový, že jejich další singl, písnička "There´s Your Trouble" zaznamenala ještě větší úspěch, než píseň předešlá a vynesla jim první nominaci na GRAMMY AWARD v kategorii Nejlepší Country Vystoupení v popdání Dua nebo Skupiny a při slavnostním předávání, nominaci proměnily. A poté ještě vítězství v kategorii Nejlepší Nové Country Album. Najednou už téměř každý country fanda znal tyto tři ostré blondýnky, protože Dixie Chicks spojily žánr moderní country music a bluegrass. Alba se prodalo více jak 12 miliónů kopií a stalo se tak nejprodávanějším debutujícím albem v historii country music. Byly oceněny cenou CMA AWARD jako Nejlepší Vokální Skupina a jejich počet ocenění výrazně rostl. Na konto si připsaly také cenu HORIZON AWARD pro Nejlepšího Nového Country Umělce a také ceny AMERICAN MUSIC AWARD a BILLBOARD AWARD. Jejich další singl "Wide Open Spaces" dokázal, že Dixie Chicks nejsou jen kapelou jednoho hitu a držel se na prvním místě country žebříčku po dobu několika týdnů. Touto deskou se velice hlasitě představily a ihned se staly terčem zájmu nejrůznějších televizních pořadů a hudebních časopisů.

Po neuvěřitelném ohlasu na celé album a jejich videoklipy, se v roce 1999 představily s novým hudebním počinem. Nové album bylo nazváno "FLY" a všechny překvapilo. Nejen, že Dixie Chicks nové album nahrály už pod patronátem jedné z největších nahrávacích společností světa SONY MUSIC/COLUMBIA, ale celé jejich album bylo mnohem ostřejší než album předchozí. Album "Fly" opět převálcovalo vše co mu stálo v cestě. Vyneslo holkám hned tři nominace na GRAMMY AWARDS, z nichž proměnily ve zlato hned dvě za Nejlepší Country Album a ocenění za Nejlepší Country Píseň a Vokální Spolupráci pro píseň "Ready To Run". Ale jelikož album je doslova narvané hitovkami jako "If I Fall You´re Going Down With Me", "Some Days You Gotta Dance", "Sin Wagon", "Let Him Fly", "Without You", "Cold Day In July" a obrovský hit "Cowboy Take Me Away" (píseň nominována na skladbu roku 1999, kterou napsala Martie), na poli country music to je jedno z nejúspěšnějších alb vůbec. Jako jediné v historii Billboard Top 200 debutovalo rovnou na první příčce a drželo se tam neuvěřitelných 36 týdnů. Další nával cen byl jasný. Dixie Chicks získaly cenu CMA AWARDS jako Entertainer Of The Year, cenu ACADEMY OF COUNTRY MUSIC, BRITISH COUNTRY MUSIC AWARDS a BILLBOARD AWARD a album FLY získalo také cenu DIAMOND AWARD od Recording Industry Association Of America (RIAA), za prodej více jak 10 miliónů kopií jednoho alba a staly se tak jedinou dívčí skupinou v historii, které se takový úspěch povedl hned dvakrát po sobě.

Po neuvěřitelném ohlase na obě alba a beznadějně vyprodané turné FLY TOUR, se najednou Dixie Chicks stáhly do ústraní a bylo to, jako by se po nich slehla zem. Emily se provdala za country zpěváka Charlieho Robisona, prodej jejich alb se vyšvyhl na 20 milionú kopií a Martie, Emily a Natalie se na chvíly rozhodly zvolnit tempo a více se věnovat svým rodinám a trošce normálního života. Emily si obarvila vlasy na hnědo a trošku tak narušila dosavadní "blonďatou" image skupiny:)
24. července 2000 se Natalie nečekaně provdala v Las Vegas za herce Adriana Pasdara, kterého potkala na svatbě Emily, krátce na to otěhotněla a porodila syna, který byl pojmenován Jack Slade.

Během této doby už měly rozpracované své třetí album v jejich "nové" sestavě, které se rozhodly udělat kompletně celé akusticky, bez používání elektrických kytar, bicích a více se zaměřily na používání klasických akustických nástrojů, které jsou typické pro country a bluegrass. A jelikož si holky vymohly právo používat při nahrávání alb svoje vlastní nástroje, používaly se nejrůznější typy kytar, dober, mandolín i houslí. Dostavily se ale i problémy s nahrávající společností a Dixie Chicks měly velkou chuť opustit svůj label, z čehož nakonec po nekonečných vyjednáváních sešlo.

Roku 2001, po vydání prvního singlu "Long Time Gone", byly Dixie Chicks osloveny kabelovou televizní společností VH1 s účastí na charitativním galakoncertu "DIVAS: LAS VEGAS 2002". Nabídku s radostí přijaly a na podiu se sešly s opravdovými ikonami muderní hudby: CHER, CELINE DION, ANASTACIA, MARY J. BLIDGE, WHITNEY HOUSTON, SKAKIRA a jejich speciálním hostem byla STEVIE NICKS. Dixie Chicks zazpívaly dvě pecky z jejich alba, premiérově "Long Time Gone" a v duetu se Stevie hit "Landslide" plus píseň "Wide Open Spaces". Na závěr večera složily poklonu Elvisu Presleymu jeho písní "That´s All Right" a pak se sešly s ostatními Divami v písni "You Shook Me All Night Long", mezi něž DIXIE CHICKS bezesporu patří.

Jejich nové album vyšlo v roce 2002 a neslo název "HOME". Toto album je neuvěřitelně propracované a vyzrálé a je pojato jako návrat k bluegrassovým kořenům. Pro Dixie Chicks znamenalo hned čtyři ocenění GRAMMY AWARDS v kategoriích Nejlepší Country Album, Nejlepší Country Píseň, Nejlepší Country Instrumentální Píseň a Nejlepší Obal Alba.
Ocenění za píseň "Lil´Jack Slade" byla srdeční záležitost hlavně pro Emily a Martie, které strávily děctví hraním bluegrassové hudby a dostat Grammy za bluegrassovou písničku je něco, o čem vždy snily. Album, které je kompletně celé akustické a v použití nejrozmanitějšího množství akustických hudebních nástrojů rozhodně nešetří, obsahuje hit "Long Time Gone", který se stal pilotním hitem, byl oceněn cenou GRAMMY a doslova ovládl všemožné countryové hitparády. Na jejich dalším singlu dokonce spolupracovaly s takovou country legendou jako je STEVIE NICKS a píseň "Landslide" se stala dalším obrovským hitem. Album, které působí daleko klidněji, ale o to více tradičněji a svěžeji než předchozí dvě alba obahuje i několik krásných balad včetně "I Believe In Love". Dále "Travelin´ Soldier" (tuto píseň zpívaly ma CMA AWARDS 2003 a napsal ji švagr Emily, Bruce Robison), "More Love", titulní skladbu "A Home" a nebo píseň "Godspeed (Sweet Dreams)" na níž vokálně spolupracovala další legenda country music AMMYLOU HARRIS. Ironická "Wide Trash Wedding", kterou napsaly Martie, Emily a Natalie je zase inspirovaná zkušeností, kterou jim poskytli Martie s Garethem, když připravovali svoji svatbu... Obsahuje také skladbu "Truht No.2", u které si Natalie nikdy neodpustí komentář k pozdějšímu skandálu týkajícímu se George Bushe a svobody slova... :)
Albu HOME se povedlo to, co už albu předchozímu a stalo se tak druhým albem, které debutovalo v Billboard Top 200 hned na první příčce a stalo se nejprodávanějším albem v prvním týdnu po jeho vydání, kdy se ho prodalo přes 3 miliony kusů. Díky němu Chicks získaly cenu ACADEMY OF COUNTRY MUSIC, BRITISH COUNTRY MUSIC AWARDS, AMERICAN MUSIC AWARDS a také cenu WORLD MUSIC AWARD jako Nejprodávanější Skupina na světě v kategorii country.

Krátce na to uspořádaly koncert "AN EVENING WITH THE DIXIE CHICKS", na kterém představily své nové album a celé ho zazpívaly živě. A na závěr přidaly i několik starších písní. Mezi jednotlivými písněmi se dělily s diváky o zážitky a inspirace při tvorbě alba HOME. Celý koncert se odehrál v Kodak Theatre na podzim roku 2002 a byl by určitě předznamenáním velkého turné, ale během volna, které si holky dopřály, se Emily a jejímu muži, country zpěvákovi Charlie Robisonovi podařilo počít dítě a turné se muselo o nějakou dobu odložit a téhož roku 11. listopadu 2002 se Emily narodil syn Charles Augustus (Gus).
Tento akustický koncert byl vydán na dvd a v současné době je už trojnásobně platinový. A je vidět, že Dixie Chicks jsou opravdové profesionálky a neuvěřitelně nadané instrumentalistky. Zvláštní uznání si od fanoušků vysloužila právě Emily, která celý koncert odehrála ve vysokém stupni těhotenství a ještě neuvěřitelně válela na banjo, bobro i papoose bez jediné přestávky.

Roku 2003 Dixie Chicks dokázaly svoji přímost a otevřenost, co se názorů týče a veřejně se bez jakýchkoliv servítek ohradily proti polickému řešení války v Iráku (což zmínil ve své emocemi přesycené děkovné řeči, při přebírání Oscara, i herec a dokumentarista Michael Moore), kdy Natalie během koncertu v Londýně poznamenala: "Jen abyste věděli, jsme na vaší straně a nesouhlasíme s touto vákou a násilím..." a pak, jako vtípek dodala: "Stydíme se za to, že president Spojených Států pochází z Texasu." Celý kotel reakoval obrovskými ovacemi a nikdo tomu nepřikládal větší význam... Londýn v té bobě byl pod obrovkým tlakem kolosálních demonstrací, které byly proti válce v Iráku. Všude běžely zprávy o tom jak se situace vyvíjí a jen málokdo s válkou souhlasil.
Ale celá situace vyústila obrovským skandálem, za nějž se Dixie Chicks musely nakonec omluvit. Natalie krátce poté řekla během veřejného prohlášení: "Omlouvám se presidentu Bushovi za má neuctivá slova, každý kdo zastává tak důležitý úřad si zaslouží respekt." Tato omluva byla podle skupiny a jejich manažera (Simon Ranshaw) nutná, aby se na celou záležitost mohlo zapomenout, protože nikoho nenapadlo, co může tato věta vyvolat...
Ale jejich písně byly, i přes to okamžitě staženy z vysílání většiny rádií, včetně toho nejpodstatnějšího "Country Radia" a celá aféra je dodnes připomínána v souvislosti se svobodou projevu v USA. Došlo tak k obrovskému hudebnímu bojkotu. Jejich další singl "Travelin´ Soldier" (pojednávající o vojákovi, vracejícímu se z války) během jednoho týdne spadl z 1. příčky na místo 31. Rozhořčení příznivci George Bushe bezprostředně poté volali do všemožných rádií a vyžadovali okamžité vyškrtnutí hudby Dixie Chicks z programu. Některá rádia dokonce šla tak daleko, že před jejich budovy nechali navést hudební nosiče s hudbou Dixie Chicks a na protest po nich jezdila traktory a veřejně je pálila. Bojkotovat se je rozhodlo hned několik televizních a rozhlasových stanic a dokonce se proti nim obrátili i někteří jejich kolegové. Některé charitativní organizace, mezi nimiž byl i Červený Kříž, odmítaly příjmout jejich dary a peníze. Academy Of Country Music se rozhodla jim nepřiřadit hned několik nominací na ocenění v hlavních kategoriích a Natalie, Emily a Martie se tak staly vyvrženci na hudebním nebi.
Proto také Emily s Martie, které se okamžitě postavily na stranu Natalie, podpořily nápad... Nechaly se vyfotit na titulní stránku amerického časopisu ENTERTAINMENT WEEKLY v evině rouše a na svých tělech měly černé nápisy typu: bojkot, hrdina, zrádkyně, svoboda projevu, mír, lež, velká huba, patriot, Saddamovi andělé, síla, hrdé američanky, děvky z jihu nebo zavři hubu!... Sám George Bush celou věc komentoval slovy: "Samozřejmě, že si Dixie Chicks mohou říkat, co chtějí. Ale neměly se cítit ublíženě, když si lidé přestanou kupovat jejich alba. Svoboda slova je dvousměrná cesta." Což se také stalo...
Okamžitě po tomto skandálu klesla prodejnost jejich alba Home o více jak polovinu ... a dodnes se jej prodalo přes 6 milionů kopií. Celá věc dokonce zašla tal daleko, že začaly chodit anonymní výhrůžky s varováním před možnou smrtí zastřelením, na konkrétním koncertu v Dallasu. Dixie Chicks na nic nečekaly a od té doby byla součástí jejich koncertů i ochrana od FBI. Konkrétní výhrůžka se vztahovala na koncert během jejich turné TOP OF THE WORLD TOUR, kdy Natalie dostala anonymní dopis, že bude zastřelena 6. června 2003 na koncertě v Dallasu. Ale stejně se rozhodly neustoupit a vystoupily. Dalo by se říci, že si po této události dají pohov se svými výroky, ale když Arnold Schwarzenegger kandidoval na guvernéra státu Kalifornie, neodpustila si svůj názor zase Emily, když řekla: "Doufám, že není možné aby vyhrál někdo, kdo v hlavě nic nemá. Nechápu jak se někdo jako on může tlačit do tak důležité funkce. Doufám, že američané zůstali alespoň trochu soudní a nezvolí ho za guvernéra

Ke konci roku 2003 Dixie Chicks vydaly živé dvojalbum, které zachycuje jejich velké koncertní turné TOP OF THE WORLD TOUR, které bylo i přes politická vyjádření Natalie naprosto vyprodaná. 51 koncertů z 54 bylo vyprodáno během několika týdnů!!! Odpůrci skupiny jen poznamenávali, že většina lístků se prodala před tím, než Natalie řekla to co řekla a dokonce se objevily i davy lidí, kteří chtěli okamžitě vrátit svoje peníze, protože si lístky koupily před tím, než byla vyřčena osudná věta.

Po této kontroverzní události strávila kapela zbytek roku 2003 koncertováním v rámci svého turné „Top of the World“ a utržila nejvyšší částku, co se kdy v country hudbě povedla za rok vydělat - neuvěřitelných 62 milionů dolarů.

Tento koncert je zaznamenán na dvou discích a nazván"TOP OF THE WORLD TOUR: LIVE", přičemž byl vydán i na dvd nosiči. Toto dvd zachycuje celé jejich celoamerické turné Top Of The World Tour + koncerty z Austrálie a Nového Zélandu a během jednotlivých písní jsou sestřihy z koncertů, které se už uskutečnily. Během koncertu znějí ty největší hity ze všech tří alb včetně "Goodbye Earl", "Landslide", "There´s Your Trouble", "Travelin´ Soldier", "Cowboy Take Me Away", "Ready To Run", "Wide Open Spaces", "Truth No. 2", "Hello Mr. Heartache", "Top Of The World", "A Home", "Sin Wagon", "Long Time Gone" a spousta dalších a jako bonusová skladba, píseň z repertoáru Boba Dylana "Mississippi".

Atmosféra je ještě umocněna nádhernou scénou, která mění barvy podle charakterů písní a obsahuje několik výsuvných pódií pro orchesrt i kapelu. Na dvd je obsažen i nádherný videoklip k písni "Top Of The World", která získala cenu GRAMMY v roce 2004 a pochází z pera Patty Griffin.

Následující rok se zúčastnily historické kampaně „Vote for Change“ (Hlasuj pro změnu), která předcházela prezidentským volbám v roce 2004 a zapojily se do kampaně ROCK THE VOTE, která oslovuje lidi a podporuje jejich rozhodnutí jít k volbám.

Poté si holky musely dát na nějakou dobu pauzu, jelikož se podařilo otěhotnět Martie po nekonečných problémech s neplodností a po úspěchu metody "In vitro", se jí a jejímu druhému manželovi Garethovi, irskému hudebníkovi, 27. dubna 2004 narodila krásná a zdravá dvojčátka Eva Ruth a Kathleen Emilie.

A rodina Dixie Chicks se rozrostla hned několikrát, protože 14. července 2004 se Natalie a Adrianovi narodil druhý syn Beckett Finn (3,37kg). A aby těch úspěchů nebylo málo, tak 14. dubna roku 2005 pro změnu Emily porodila dvojčátka, poté co absolvovala tutéž metodu jako Martie, chlapečka a holčičku. Holčička byla pojmenována Julianna Tex a narodila se ve 21:19 hodin a malý Henry Benjamin ji následoval o deset minut později ve 21:29.

10. září 2005 byly také jedněmi z interpetů, kteří se zúčastnili charitativního koncertu na podporu a pomoc obětem po zásahu New Orleans hurikánem Kathrina, kde zazpívali novou, do gospelu laděnou píseň "I Hope", která je obsažena na jejich novém albu. Za tuto píseň si také vysloužily hned dvě nominace na cenu GRAMMY 2006 v kategoriích Nejlepší Country Výkon V Podání Dua Nebo Skupiny a Nejlepší Country Píseň.

23. května 2006 po čtyřech letech od vydání alba Home, se Dixie Chicks vracejí na scénu s novým a nejočekávanější albem roku 2006, "TAKING THE LONG WAY", které celosvětově vyšlo až 12. června 2006 a hned prvním singlem se stala píseň "Not Ready To Make Nice". Tuto písničku napsala Emily, Martie a Natalie spolu s Danem Wilsonem a je to hořká balada, která je takovou osobní zpovědí a reakcí na uplynulé události, v souvislosti s některými výroky, které Natalie pronesla na adresu George Bushe. Album obsahuje 14 novinek, na nichž se poprvé autorsky podílely všechny tři a mezi nimiž jsou např.: "I Hope", "Lullaby", "Voice Inside My Head", "Favorite Year" nebo "So Hard". Album začíná s neuvěřitelně chytlavou skladbou "The Long Way Around", která působí nádherně svěže svoji rytmikou a frázováním. Následuje "Easy Silence", "Not Ready To Make Nice", ironická "Everybody Knows" , ale i písně se závažnými tématy jako Alzheimerova choroba v "Silent House", problémy s početím dítěte a neplodností v "So Hard", vtahy mezi dvěma lidmy v "Baby Hold On", názory, které by lidé chtěly říct, ale mají obavy z reakcí lidí v "Voice Inside My Head" a nebo maloměšťáctví, pokrytectví a úzkoprsost v "Luddock (Or Leave It)" jejíž součástí je i vynikající solo na banjo, kterým se Emily předvádí jako excelentní banjistka. Protikladem k těmto písním jsou ty, které poukazují na veselá a vtipná témata jako myšlení celebrit v "Everybody Knows" nebo píseň, kterou Dixie Chicks napsaly pro své potomky "Lullaby". Na albu se spolu s nimi podílelo i několik zmíněných věhlasných textařů, např: Dan Wilson, Pete Yorn, Sheryl Crow, Linda Perry nebo Gary Louris ze skupiny Jayhawks.

Nic to nemění na faktu, že Dixie Chicks se vracejí v plné formě a vracejí tvrdý úder všem fanatikům, kteří se je snažily srazit na kolena... Jsou zpět a ještě silněji podporované svými opravdovými fanoušky, než kdy předtím. Už pár dní po jeho vydání se alba prodalo přes 526 000 kusů, což znamená již čtvrté album Dixie Chicks v řadě, které debutovalo hned na první příčce Billboard 200 Chart, což se nepovedlo ještě žádné hudební skupině na světě. Jejich americké turné THE ACCIDENTS AND ACCUSATIONS TOUR obsahovalo i dvě vystoupení v Anglii, která byla krátce na to vyprodána. Jeden z koncertu se uskutečnil i v Sheperd´s Bush Hall, kde Natalie před třemi roky pronesla onu osudnou větu...

Se svým novým albem Dixie Chicks několik týdnů vedly žebříček nejprodávanějších alb roku 2006, které se už stalo 2x platinovým za 2 000 000 prodaných kopií, ale jejich turné nezaznamenávalo tak velký zájem. Některá města a hlavně někteří lidé, jsou totiž stále proti jejich hudbě a odmítají jim jejich výroky odpustit a přijít na jejich koncert. Emily nedávno řekla: "Spousta lidí už se na to neohlíží. Ale stejně všechny jejich věty končí slovy: a nemůžete se prostě omluvit?" Některé rozhlasové stanice dokonce zapříčinily prudké klesání jejich singlu "Not Ready To Make Nice", který již delší dobu vedl žebříček... Jenže text této písně spoustě lidem stále leží v žaludku.

Na podzim roku 2006 byl na Toronto Film Festival uveden dokumentární film s názvem SHUT UP AND SING, který je ohlédnutím za výrokem, který Natalie pronesla v roce 2003 v Londýně a je to zmapování celých tří uplynulých let. Doba, kdy holky musely čelit útokům veřejnosti, výhrůžkám smrti a odmítání rádií hrát jejich hudbu. Ale taky doba, během které se všechny staly matkami a natáčely nové album Taking The Long Way...
Roku 2006 se Dixie Chicks umístily na třetí příčce nevlivnějších lidí ve světovém sowbyznysu, který každoročně sestavuje časopis TIME. Před Emily, Martie a Natalie se umístili ještě Bono Vox na první příčce a George Clooney na místě druhém.

11. únor 2007 byl pro Dixie Chicks přímo obrovský den. Ten večer, při udělování nejvýznamějších hudebních cen GRAMMY AWARDS si odnesly hned 5 gramofónků ve všech pěti kategoriích, ve kterých byly nominované. Emily, Natalie a Martie získaly ocenění v kategorii country jako Country Výkon Skupiny nebo dua za skladbu "Not Ready To Make Nice" a Country Album Roku za Taking The Long Way. Další ocenění dostaly za Nahrávku Roku díky písni "Not Ready To Make Nice", což je ocenění hlavně pro autory, kerými holky jsou spolu s Danem Wilsonem. A nakonec si připsaly úspěch i ve dvou nejdůležitějších a nejcenějších kategoriích večera. Píseň "Not Ready To Make Nice" se stala Písní Roku a jejich album Taking The Long Way získalo cenu nejprestyžnější jako Album Roku. Byla to noc, během které Dixie Chicks neochvějně kralovaly a staly se nejúspěšnějšími umělci 49. ročníku GRAMMY. A aby těch úspěchů nebylo málo, tak Rick Rubin získal Grammy za produkování jejich alba Taking The Long Way.

Během jejich děkovných řečí, si Natalie neodpustila trošičku štiplavé narážky na její projevy, proto přenechala proslovy Emily s Martie. Když ale z úst LeAnn Rimes zaznělo, že získaly cenu za country album, podotkla

Natalie: "No tak tohle je velmi zajímavé. Myslím, že bych mohla citovat Simpsonovi a dodat, ha haaaaaaa. Já vím, že teď všichni vypli svoje televize a omlouvám se vám za to."

Martie: "Musíme poděkovat Ricku Rubinovi. Když nás Rick poznal, říkal, že jsme talentované, ale že nás lidi neberou vážně. I proto, že jsme se příšerně oblékaly, ale on nám pomohl se z toho dostat."

Emily: "Víte je občas velice zvláštní být v tomto žánru hudby. Ale musíme poděkovat našim fanouškům, kteří nás podpořili a zůstali s námi. Protože bez nich bychom tu nestály. A jsme za ně vděčné. Ale ničeho nelitujeme." A při přebírání ceny za album roku Natalie řekla: "Myslím, že udělením všech těchto cen lidi využily své právo pro svobodu slova. Strašně si toho vážíme, díky."

Ale už druhý den se začalo spekulovat nad tím, jak je možné, že Dixie Chicks vyhrály všechny ceny a porazily tak interprety jako Red Hot Chilli Peppers, Mary J. Blidge, Justin Timberlake, Alan Jackson nebo Willie Nelson? Někteří to označily za jasně protibushovskou propagandu a že akademie tím vyjadřovala svůj politický názor, kterým se rozhodla bojovat za svobodu slova v hudebním průmyslu... Ukázalo se tak, že spoustě lidem úspěch Dixie Chicks leží stále hluboko v žaludku. A spousta fanoušku country music se bouří nad tím, že jejich album dostalo ocenění za Country Album, když už to country album není.

A jelikož jejich album sklízí úspěch po celém světě, získali Dixie Chicks i ocenění JUNO AWARD (kanadská obdoba Grammy), za album, The International Album Of The Year.

Na začátku roku 2008 Martie a její manžel Gareth, oznámili světu radostnou novinu, že čekají již třetí dceru. A 25. 7. 2008, Martie porodila krásnou zdravou dcerku, která dostala jméno Harper Rosie Maguire. Martie tak dohnala svoji sestru Emily a obě už tak mají tři děti. Celkově tedy počet dětí ve skupině Dixie Chicks stoupl na číslo 8:)