Od svého založení v r. 2000 se barokní soubor Ensemble Inégal profiluje jako jedinečné těleso, jehož interpretační záběr se pne od renezance až po romantizmus. Inégal – nestejný – znamená kromě proměnlivosti v obsazení také stylovou všestrannost, dramaturgickou vynalézavost a nekonvenční přístup k hledání interpretačních hodnot. Jeho předností je vytříbený výběr členů z nejlepších českých i zahraničních zpěváků a instrumentalistů. Dnes se Ensemble Inégal řadí ke špičkovým hudebním souborům, za dobu svého působení se mu podařilo vzbudit zájem hudební veřejnosti a získat mnoho nadšených ohlasů odborné kritiky v Evropě i v USA. Ensemble Inégal vydal již několik velice úspěšných CD.

První CD s nahrávkou Mše D Dur op. 86 „Lužanské“ Antonína Dvořáka vznikla v roce 2001 v zámecké kapli v Lužanech, pro jejíž zasvěcení Dvořák Mši zkomponoval.

V r. 2003 uskutečnil Ensemble Inégal světovou nahrávací premiéru sakrálních skladeb českého barokního skladatele Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689-1742). Autora, který byl za svého života jedním z nejúspěšnějších skladatelů středoevropské provenience a přesto postupně upadl v téměř naprosté zapomnění. Podařilo se oživit jeho hudební dílo nabité nevšední nápaditostí, originálním, nezaměnitelným rukopisem a zvlaštní niternou citovostí.

V roce 2005 vznikla, ve hvězdném obsazení, první CD nahrávka oratoria Il serpente di bronzo (Bronzový had) jednoho z největších zjevů evropské barokní hudby, fenomenálního českého skladatele Jana Dismase Zelenky. Vedle mnoha skvělých ohlasů z celého světa, získala nahrávka také prestižní ocenění francouzského hudebního časopisu Diapason d’or.

Na konci roku 2007 představuje soubor svému publiku další CD s hudbou J.D.Zelenky, tentokrát Litanie Lauretanae „Consolatrix afflictorum“ a ve světové nahrávací premiéře Missu purificationis BVM , koncipovanou jako missa solemnis s velkolepým nástrojovým obsazením zahrnujícím sbor čtyř trumpet a tympánů, hoboje a flétny. Ensemble Inégal intenzivně koncertuje na festivalech v Čechách i v zahraničí a pokračuje v úspěšné nahrávací činnosti, jejíž těžiště spočívá v oživování skvělých hudebních děl, které na své znovuobjevení zatím stále čekají.

Hudební archivy, chrámové kůry, knihovny a hudební sbírky jsou bohatým zdrojem nepřeberného množství dobových pramenů, z nichž poznáváme, jak málo jsme se dosud dozvěděli o podstatě našeho hudebního původu, kolik skrytých skutečností o hudebním životě našich předků zůstává bezděky utajeno a přitom napovídá, že jen míra našich schopností vnímat a poznávat je zároveň měřítkem a dimenzí hloubky našeho vědění.