Friday ... za uhelnými doly, pod vysokým komínem, blízko chemických závodů, v jedné, radši, nejmenovanné škole, zrodil se mladému chlapci (Filipovi) v hlavě nápad příbuzný těm americkým, kapela podobná stylu Blink-182, Alkaline Trio, Midtown ...

Sám se však žumpou šoubyznysu brodit nemohl, a tak přibral spolužáka Jedlu, milovníka punku, zatvrzelého a ortodoxního, jenž se v té době začínal učit na bicí.

Trio se stalo kompletním po příchodu kučeravého kytarmajstra Romana, kloubícího do sebe prvky death-metalu, hard-rocku a alternativního popu.

Jakožto bezejmenná kapela osudného léta roku 2006 zkoušeli klucí v prostorách sokolovské kinokavárny Alfa, přesněji v jejích šatnách, sklepeních, za velkými a nedobytnými dveřmi. Po urputném zkoušení vlastního materiálu, pocení krve, se jako blesk z čistého nebe objevil čtvrtý člen klanu - odkojenec The Cure a Nirvany, též kučeravý, culíkatý, dlouhoprstý, Lukáš Patejdl, přistěhovalec ze Slovenské Republiky, trvale žijící na našem území.

Tento extravagantní kvartet se zabýval všedními životními otázkami a problémy - mimozemská invaze, pohlavní choroby či špína vodovodního potrubí.

Bohužel, bohudík, každá kapela má problémy. Hlavním problémem a uhlavním nepřítelem našeho bubeníka byl rytmus. Kde byl? Nikde. A to je špatné. Chtě, nechtě, museli jsme se rozloučit a ubrat naše cesty jiným směrem. Směr jih.

Léto skončilo a s ním i působení v prostorách Alfy. Následovalo stěhování národa do sokolovského Hornického domu, do nějž doprovázely naše 3 hrdiny nové, silou překypující, posily. Kdož to jest? Dankiss a Vyrus. Dankiss, bijíc na bicí a Vyrus, zpívajíc na mikrofon, sebou přinesli nějaké to koření v podobě Grade, Jimmy Eat World, Boy Sets Fire...

Každý pátek, od 17:00 hod. do 20:00 hod., se hrálo a zpívalo, tančilo a skákalo, jedlo a pilo, ale kapele pořád něco chybělo...nebylo to hmotné, nedalo se na to sáhnout, avšak, vyslovit...NÁZEV!!! Bez hlubšího přemýšlení byl dojednán název Friday. Z výše napsaného odstavce vyplývá jakýsi důvod tohoto pojmenování.

Září, říjen, listopad, prosinec, leden ... a víc ani nic. V této době totiž jedna nejmenovanná kapelka , která přišla o svého strunivce a vokálistu, ukradla Friday Dankisse a Friday byli tam, kde začínali - v místech, kam se mnozí koukají rádi. Jenže Friday se tam nelíbilo, proto zkusili staronovou alternativu, doufajíc, že se rytmus našel a zůstal. Nenašel a nezůstal. Další slova by jen stupňovala vztek a smutek.

Co se dalo dělat? Čekat a hledat. Čekání a hledání se nakonec vyplatilo (zdánlivě). Někdy ve slunném dubenci se objevil bubeník Martin, nějaký ten rytmus měl, nějakou bicí soupravu taky... proč ne? Protože charakter, respektive necharakter, s Martinem přišel a jak rychle přišel, tak rychle odešel. Zřejmě je to tak nejlepší.

Friday mají pevné nervy. Utužil je i velký problém s Hornickým domem, jemuž seskupení, neprávem samozřejmě, dlužilo pár korun. Vše se vysvětlilo a F., čistí a bez bubeníka, začali zkoušet v malé, za to však okouzlující, místnosti, v budově zvláštní školy. Od máje až do srpna roku 2007 bylo o zkoušení postaráno. I přes absenci bubeníka se zrodilo pár nápadů, které se dodnes budují. Kopanec do mrtvoly přišel se zprávou, že zvláštní škola se ruší a namísto ní bude budova fungovat jako škola jiná, což znamenalo, že prostory, v nichž kapela pracovala, budou potřeba na něco jiného. Vyhazov. Další vyhazov. Další nepříjemnost.

Neházejme flintu do žita, dámy a pánové. Kdo se snaží, má za tři. Hoši se snažili též a dostalo se jim satisfakce. Další místo ke zkoušení se našlo (přes kvalitního známého) ve velkoměstě Dolní Rychnov, v malé dřevěné boudě, kde je zima, až to pálí.

O to teď nejde. O co jde? O bicí. V této zkušebně shodou okolností zkoušela(zkouší) jedna kamarádská kapela, která PÁTKU poskytla(konkrétně její bubeník) své bicí bubny. To je sice krásné, ale kdo na ně bude hrát, když není žádný bubeník? Jedna alternativa je možná...stručně: Jak ještě nebylo zmíněno, Vyrus krom zpěvu umí drnkat do strun a nějaká ta kytara by se našla. Za další - Roman je multiinstrumentalista, což znamená, že mu nic nedělá problém.

A je to, ne? Kapela je po dlouhé době absolutně připravená zkoušet, a tak zkouší, maká, pracuje ...