Během svého desetiletého putování galaxií funku dosáhli Jamiroquai mnoha pozoruhodných úspěchů. Čtyř řadových alb, vydaných od chvíle, kdy Jamiroquai vystoupili z londýnského acid jazzového undergroundu, se po celém světě prodalo přes šestnáct...

O-skupine

Během svého desetiletého putování galaxií funku dosáhli Jamiroquai mnoha pozoruhodných úspěchů. Čtyř řadových alb, vydaných od chvíle, kdy Jamiroquai vystoupili z londýnského acid jazzového undergroundu, se po celém světě prodalo přes šestnáct miliónů kusů. Celých jedenáct miliónů z tohoto úctyhodného počtu tvoří prodeje posledních dvou alb Travelling Without Moving (1996) a Synkronized (1999).

Frontman Jamiroquai, charizmatický Jay Kay se zamýšlí, co pro něj znamená úspěch:"Za úspěch považuju, když stojím před lidmi, kteří se dobře baví, když vím, že jsem udělal výborné album, které si lidé užívají stejně jako já sám. Důležité na tom počtu šestnácti miliónů alb je to, že se dobře prodávala po celém světě, že nejde jen o čísla z Británie, že existuje celý svět lidí, kterým se to líbí. Chci být univerzální."

Jay může mít po právu pocit hrdosti na "demokratický" dosah své hudby. Když před lety šel do studia natáčet svou první skladbu, která jej a jeho kapelu vystřelila do hvězdných výšin, neměl v hlavě předem žádný ideový plán, kterého by se chtěl držet. První singl pro slavný label Acid Jazz nazvaný When You Gonna Learn (psal se rok 1992) byl instinktivním vyjádřením londýnského dítěte zaujatého jazzem, funkem, soulem, R’n’B a diskem. O deset let později by Kay oprávněně mohl pociťovat své vlastní zásluhy - jeho hudební groove je v současné moderní hudbě přítomný víc než kdy předtím - nadaný hubený bílý kluk ze západního Londýna dokázal překonat řadu předsudků a zvítězil nad nejrůznějšími trendy.

Boogie je zpátky ve velkém stylu. Od pařížských diskoték až po hollywoodské filmy byla historie klasické, pre-techno taneční hudby vzata na vědomí jako "nová" skvělá věc. Mezitím se Jamiroquai posunuli ještě více vpřed a svou funky fúzi dostal na další stupeň hudební evoluce. Nyní přicházejí s "A Funk Odyssey", albem, na kterém svůj pověstný funkový stroj doplnili o vlivy progresivní taneční hudby, opřené o moderní technologie. Klubová hudba dospívala a dozrávala, přitom se oddělovaly jednotlivé styly, které vytvářely hranice mezi Jamiroquai a třeba Daft Punk, nebo Basement Jaxx. Jenže Jay tu byl před všemi ostatními. Uznání se mu dostalo od takových muzikálních veličin jako jsou Bootsy Collins nebo Gil Scott Heron, o spolupráci s ním projevili zájem slavné osobnosti hip hopu, mimo jiné Guru z Gang Starr, Busta Rhymes nebo Missy Elliot. Tím dali jasně najevo, že na tom, co Jamiroquai dělá, musí opravdu něco být.

Jméno Jamiroquai, používané jak pro celou kapelu, tak pro samotného Jay Kaye, odkazuje k indiánskému národu Irokézů a naznačuje jeho sympatie pro jejich těžký úděl. Texty na debutovém albu Emergency On Planet Earth se, jak už název napovídá, do značné míry zaobíraly otázkami životního prostředí.Spolu s klávesistou a spoluzakládajícím členem kapely Tobym Smithem, který je zároveň spoluautorem jeho skladeb, se Jamiroquai šest let po průlomu do hudebního světa snaží soutěžit s nejlepším popem a taneční hudbou, které současná světová scéna nabízí.

Británii Jamiroquai dobyl TOP 10 singly "Too Young To Die" a "Blow Your Mind" z debutového alba, mezinárodního uznání se mu dostalo hned s následujícím albem Return Of The Space Cowboy, vydaným o dva roky později. "Cowboy" dosáhl vynikajících úspěchů jak v Evropě, tak například v Japonsku, v Británii se díky vysokým prodejům toto album stalo platinovým. V roce 1997 Jamiroquai prorazili ve velkém stylu také v USA, kde si vyzvedli čtyři ceny MTV a také Grammy za album Travelling Without Moving. Této desky se v zámoří prodalo více než půldruhého miliónu kopií. Singl "Virtual Insanity", který se zabýval možným nebezpečím plynoucím z biogenetického inženýrství se stal obrovským hitem a ovládl hitparády po celém světě. Také další dva singly z alba Travelling Without Moving - "Cosmic Girl" a "Alright" byly TOP 10 hity.

Multimiliónové prodeje "Travelling" a vykonané velké světové koncertní tour Jamirouai dovolili, aby si v roce 1998 trochu odpočinuli - přesto i v tomto roce Jamiroquai triumfovali díky hitu "Deeper Underground", který stanul na špičce britské hitparády, skladbou natočenou speciálně pro film Godzilla.

Cesta Jamiroquai světem funku dostala rozměry miliónových prodejů a zlatých a platinových desek, obklopovalo jej šílenství fanoušků, jako tomu bývá u rockových megastars. V jedenatřiceti byl Jay Kay veleúspěšným muzikantem a zpěvákem - lidé a tisk začali zkoumat jeho osobní život, rozepisovali se o jeho vášni k rychlým luxusním autům, pozornosti neušla žádná jeho aktivita. "Lidi by si měli uvědomit, že jsem prostě člověk, normální lidská bytost, která má své chyby," vypráví Jay. "Stále ještě dospívám, svým způsobem jsem uvnitř ještě dítě. Některý lidi prostě vyrostou a dospějou rychle, jiným to zase trvá strašně dlouho. Ale vše co vkládám do svých skladeb, jsou moje myšlenky, jsou v tom pořád mé základní životní myšlenky a teorie. To, co dělám nikomu nemůže ublížit. Chci, aby si lidi při poslechu mých skladeb řekli: ´Tohle miluju, na tohle chci tancovat, věci, o kterých zpívá, sem vlatně taky prožil..."

"A Funk Odyssey" představuje v každém ohledu motivující album. Jamiroquai poprvé použili úplně nové programovacé zařízení, elektronické mašinky, které vystavěli v Jayově studiu v Buskinghamshire. Samplovali sebe samotné a smíchali organický živý zvuk nástrojů s elektronickým "robotickým" funkem. "Obrovský rozdíl", podle Jaye, oproti předchozím nahrávkám je také zásluha nového kytaristy Roba Harrise, který je mimochodem také podepsán jako spoluautor pod celou řadou skladeb. "Byla to hodně legrace a musím říct, že s výsledkem jsem naprosto spokojen. Posunuli jsme se opět vpřed," říká Jay Kay.

Prvním singlem z alba je skladba "Little L", pohoda vyzařuje z nu-diskem inspirované písničky Feels So Good a taneční parkety se budou mnoho nocí třást, když DJ zahraje klasickou "night fever" hitovku "You Give Me Something". Album nedokazuje jen schopnost skupiny složit chytlavou taneční hitovku - tyto skladby vyvažuje například křehká balada, nebo jemné smyčcové aranže. Stačí se zaposlouchat do "Picture Of My Life", Kayovy důvěrné zpovědi ("Tahle písnička je prostě taková, jaký nese název. Je to prostě a jednoduše o tom, jak jsem se v té době cítil. Jestli vám to pomůže, musím upřímně říct, že při psaní tohohle textu jsem brečel, protože je to vážně psáno od srdce, naprosto upřímně a kdykoli to slyším, znovu mě to dostáne," vyzpovídal se Jay Kay), nebo meditativní, latinou ovlivněné "Corner Of The Earth". Na místě je tvrzení, že v těchto momentech se Jay Kay dostává na vrchol své dosavadní umělecké kariéry.

Neměli bychom zapomínat, že když Jay začínal, byl to hubený bílý kluk, který se snažil prosadit děláním černé muziky s náznaky diska a upozorňující na globální problémy lidstva a problémy zemí třetího světa. O deset let později, na prahu nového tisíciletí, je největší rapovou hvězdou současnosti hubený bílý kluk, disko a funk se dočkaly plné rehabilitace a lidé v ulicích protestují kvůli ekologickým problémům a na podporu zemí třetího světa. Možná nastal čas ocenit Jayovu intuici. A co na to Jay? "Chtěl bych prostě mít po hudební stránce dobrý rok - nebudu myslet na nic jiného, než na co budu mít chuť. Mám tuhle divokou jízdu, která s tím souvisí rád, díky tomuhle albu se cítím dobře. To je ono - cítím se dobře!"