O-skupine
Na světě jsou skupiny, které se více či méně zapsaly do hudební síně slávy a Luna Sea je bezpochyby jednou z těch, jejíž jméno je tam vyryto tak, že s tím ani ten nejlepší šmirgl nic nenadělá.
V roce 1986 založili dva spolužáci ze střední, J a Inoran, skupinu Lunacy a odstartovali tím jednu nezapomenutelnou etapu. V té době měli Sugizo a Shinya svou vlastní skupinu Pinoccio a Ryuichi byl součástí Slaughter. Všechny tři zmiňované kapely byly více méně studentské a vystupovaly v menších klubech, kde se také nakonec setkaly. Byl rok 1989 a ve chvíli, kdy někteří členové Lunacy odmaturovali a opustili nejen školu, ale i skupinu, uvolnilo se místo bubeníka. J šel tehdy za Shinyou, jenž ho zaujal na jednom společném vystoupení, a snažil se ho přesvědčit, aby se k nim přidal. Shinya souhlasil, ale pouze pokud s ním půjde i Sugizo - a tak Lunacy rázem přibyli dva členové. O několik měsíců později se k nim připojil Ryuichi a Lunacy získali svou finální a již neměnnou sestavu. V květnu téhož roku poprvé živě vystoupili před stovkou diváků a vydali dvě dema, přičemž druhé z nich mělo na kontě tisícovku prodaných kopií. V roce 1990 odehráli hrstku koncertů se skupinami jako byli Tokyo Yankees a vydali v pořadí třetí demo nahrávku Lastly.
Rok 1991 pro ně byl zlomovým – seznámili se s hidem, kytaristou X JAPAN, díky němuž se dostali pod křídla Yoshikiho nezávislého labelu Extasy Recordsa vydali své první, zároveň však také jediné indie album Luna Sea. Ponechali si svou výraznou image, typickou pro Visual Kei skupiny, a vydali se na tour Under the New Moon Episode I, II a III. Popularita skupiny začala stoupat. Třešničkou na dortu roku 1991 byla změna jména na Luna Sea a uzavření smlouvy s nahrávací společností MCA Victor.
Počátkem roku 1992 byl založen oficiální fanclub Slave a v květnu spatřilo světlo světa již druhé album Image, které obsadilo 9. příčku hitparády Oricon. Propagační tour IMAGE or REAL a AFTER the IMAGE zakončili účastí na legendárním EXTASY SUMMIT 1992. Nutno podotknout, že album Image nebylo jedinou novinkou, kterou Luna Sea v tomto roce uvedli - jejich první video IMAGE or REAL se dostalo na 1. místo Oriconu.
Luna Sea slavili úspěchy a ani rok 1993 nebyl výjimkou. Někteří členové spolupracovali i na jiných projektech - hide přizval J a Inorana ke skupině M.A.S.S, aby společně nahráli píseň Frozen Bug, která byla později součástí taneční kompilace Dance 2 Noise 004 a hideho sólového alba hide your face. J s Inoranem nebyli jediní, i Sugizo se činil - byl producentem písně Revive~walts for reminiscence of mind.
Skupina vydala první singl Believe a třetí album Eden - singlu se prodalo přes 200.000 kusů a album se v žebříčku Oricon vyšplhalo na 5. příčku. Následovalo vydání druhého singlu In My Dream (with Shiver) a celostátní tour Search for My Eden.
V únoru 1994 dokončili tour The garden of Sinners, které začali koncem předešlého roku. Následovalo vydání singlu Rosier, kterého se prodalo přes 400.000 kusů jen během prvního týdne od vydání. Další singl True Blue předběhl Rosier o rovných 50.000 nahrávek ve stejném časovém úseku. Další akcí roku 1994 bylo několik koncertů, na nichž spolupracovali se skupinami Soft Ballet a BUCK-TICK pod názvem LSB. Ani tento rok nebyl jiný a Luna Sea vydali album - Mother, které se umístilo v Oriconu na 3. příčcea posunulo skupinu směrem k progresivnějšímu rocku.
Na přelomu let 1994 a 1995 bylo video k písni Rosier odměněno cenou The Best Music Video. Zpěvák Ryuichi se tehdy jako první vzdal své Visual Kei image a zvolil poněkud uhlazenější styl, ostatní členové kapely ho brzy následovali. Se změnou image přišel i mírnější projev na scéně a tour Mother of Love, Mother of Hate toho bylo důkazem.
Rok 1995 byl pro skupinu jedním velkým úspěchem (soubor videoklipů vydaných pod názvem Eclipse I i šestý singl Desire suverénně obsadily první místa hitparády Oricon) završeným vůbec prvním vystoupením v legendárním Tokyo Dome; 50.000 lístků na koncert pojmenovaný Lunatic Tokyo se vyprodalo během jediného dne.
V roce 1996 vydali singly End Of Sorrow a In Silence, zároveň záznam z koncertu v Tokyo Dome LUNATIC TOKYO a čtvrté album Style. Jako obvykle následovalo tour nazvané Unending Style s přídavkem ~Mafuyu No Yagai~, který odehráli 23. prosince. Na koncertní šňůře oznámili Luna Sea roční pauzu, během níž se členové zaměřili na své sólové projekty.
J v L.A. nahrál své hard-rockové sólo album PYROMANIA, Inoran ho na podzim následoval se svým albem Sou. Shinya vydal video Melody a pomáhal J a Sugizovi s jejich projekty. Sugizo založil nahrávací společnost CROSS a jednorázovou skupinu Abstract Day, která se podílela na jeho sólovém album Truth?.
Ryuichimu se tehdy vedlo ze všech nejlépe, vsadil na jednoduchost a vydal album LOVE, které mělo obrovský úspěch. Už nebyl jen zpěvákem, ale i skladatelem - napsal hudbu a text k písním pro zpěvačku Noriko Sakai. Rázem se kolem něj objevilo mnoho nových fanoušků, kteří ovšem neznali Luna Sea, znali jen Ryuichiho.
Staří fanoušci, kteří trpělivě čekali na jejich návrat, se začali obávat, zda se ona roční pauza neprotáhne na neurčito. Veškeré dohady však ukončili sami Luna Sea, když vydali dvoudiskovou best-of kolekci SINGLES a ohlásili datum koncertu Secret Live.
Výrazně ovlivněni svými sólovými projekty vydali páté album Shine a singly Storm a Shine. Oba singly obsadily první příčky v Oriconu, druhý zmiňovaný byl dokonce použit jako ending slavného japonského dorama Kamisama mō Sukoshi dake. Rok 1998 pak uzavřeli koncertním tour SHINING BRIGHTLY se závěrečnou show SHINING BRIGHTLY FINAL END OF PERIO v Tokyo Dome.
Byl rok 1999 a Luna Sea byli pravděpodobně na vrcholu své slávy, měli za sebou deset let působení a chystali se na své první zámořské tour. Navštívili Taiwan, Hong Kong, předváděli své dovednosti a získávali si čím dál více fanoušků. Problém nastal až v Shanghaii, jejich CD se tu neprodávala a tak přijeli do města, kde je prakticky nikdo neznal. Den před koncertem uspořádali tiskovou konferenci, čímž zajistili alespoň 80% obsazenost. Každopádně to nic nemění na tom, že to bylo vůbec poprvé v historii skupiny, kdy nebyly vyprodány všechny lístky.
Vydali první živé album NEVER SOLD OUT, které později následoval i DVD záznam z koncertu Capacity Infinity ku příležitosti desátého výročí skupiny. Samotný koncert Capacity Infinity byl ohrožen nenadálou bouřkou, která poškodila pódium čtyři dny před plánovanou akcí. Nakonec se vše dalo do pořádku a 30. května 1999 přiletěli členové Luna Sea v helikoptérách do Tokyo BIG SIGHT, aby pod modrým nebem zahráli stotisícovému publiku. Tento rok zakončili koncertem The Millenium Eve v Tokyo Dome společně se skupinou Glay.
V roce 2000 vyšlo šesté album Lunacy a další dva singly - gravity a TONIGHT. Podpůrné tour BRAND NEW CHAOS ACT I, II a III zahrnovalo vystoupení v Japonsku, v Hong Kongu a na Taiwanu. Ale tím Luna Sea ještě neskončili, vydali singl Love Song, best-of album Period a podíleli se na oficiálním soundtracku k filmu s Jamesem Bondem Jeden svět nestačí. Během tour BRAND NEW CHAOS na jedné tiskové konferenci ohlásili rozchod skupiny, což potvrdilo vyhlášení data dvoudenního rozlučkového koncertu Final Act, který se konal v Tokyo Dome.
Luna Sea skončili, ale členové zůstali a začali se věnovat jiným projektům - Inoran založil skupinu Fake?, J spolupracoval s korejskými a britskými skupinami, Shinya se oženil a stal se televizní hvězdou, ale bubnů se rozhodně nevzdal. Ryuichimu se dařilo snad nejlépe, začal točit filmy, dorama a televizní reklamy. V roce 2005 pak společně s Inoranem, který opustil Fake?, a Hiroakim Hayamou založili skupinu Tourbillon. Sugizo se z počátku stáhl do ústraní a produkoval mladé talenty. Pořádně o sobě dal vědět až v roce 2007, když se přidal k superbandu S.K.I.N, jehož součástí byli Yoshiki, Gackt a Miyavi.
Sedm let po rozpadu skupiny 24. prosince 2007 odehráli jednorázový koncert v Tokyo Dome pod názvem God Bless You ~One Night Déjàvu~”. Koncert byl živě vysílán v japonské telezivi a o rok později vyšel na DVD. Veškeré spekulace o návratu Luna Sea byly tehdy popřeny. Rok na to se Luna Sea opět sešli a 4. května 2008 vystoupili na Hide Memorial Summit. Ryuichi a Inoran poté v jednom interview zmínili možný návratu v roce 2009. Žádné oficiální prohlášení učiněno nebylo, takže nám nezbývá než čekat a doufat. V co? To záleží už na každém z nás...
V roce 1986 založili dva spolužáci ze střední, J a Inoran, skupinu Lunacy a odstartovali tím jednu nezapomenutelnou etapu. V té době měli Sugizo a Shinya svou vlastní skupinu Pinoccio a Ryuichi byl součástí Slaughter. Všechny tři zmiňované kapely byly více méně studentské a vystupovaly v menších klubech, kde se také nakonec setkaly. Byl rok 1989 a ve chvíli, kdy někteří členové Lunacy odmaturovali a opustili nejen školu, ale i skupinu, uvolnilo se místo bubeníka. J šel tehdy za Shinyou, jenž ho zaujal na jednom společném vystoupení, a snažil se ho přesvědčit, aby se k nim přidal. Shinya souhlasil, ale pouze pokud s ním půjde i Sugizo - a tak Lunacy rázem přibyli dva členové. O několik měsíců později se k nim připojil Ryuichi a Lunacy získali svou finální a již neměnnou sestavu. V květnu téhož roku poprvé živě vystoupili před stovkou diváků a vydali dvě dema, přičemž druhé z nich mělo na kontě tisícovku prodaných kopií. V roce 1990 odehráli hrstku koncertů se skupinami jako byli Tokyo Yankees a vydali v pořadí třetí demo nahrávku Lastly.
Rok 1991 pro ně byl zlomovým – seznámili se s hidem, kytaristou X JAPAN, díky němuž se dostali pod křídla Yoshikiho nezávislého labelu Extasy Recordsa vydali své první, zároveň však také jediné indie album Luna Sea. Ponechali si svou výraznou image, typickou pro Visual Kei skupiny, a vydali se na tour Under the New Moon Episode I, II a III. Popularita skupiny začala stoupat. Třešničkou na dortu roku 1991 byla změna jména na Luna Sea a uzavření smlouvy s nahrávací společností MCA Victor.
Počátkem roku 1992 byl založen oficiální fanclub Slave a v květnu spatřilo světlo světa již druhé album Image, které obsadilo 9. příčku hitparády Oricon. Propagační tour IMAGE or REAL a AFTER the IMAGE zakončili účastí na legendárním EXTASY SUMMIT 1992. Nutno podotknout, že album Image nebylo jedinou novinkou, kterou Luna Sea v tomto roce uvedli - jejich první video IMAGE or REAL se dostalo na 1. místo Oriconu.
Luna Sea slavili úspěchy a ani rok 1993 nebyl výjimkou. Někteří členové spolupracovali i na jiných projektech - hide přizval J a Inorana ke skupině M.A.S.S, aby společně nahráli píseň Frozen Bug, která byla později součástí taneční kompilace Dance 2 Noise 004 a hideho sólového alba hide your face. J s Inoranem nebyli jediní, i Sugizo se činil - byl producentem písně Revive~walts for reminiscence of mind.
Skupina vydala první singl Believe a třetí album Eden - singlu se prodalo přes 200.000 kusů a album se v žebříčku Oricon vyšplhalo na 5. příčku. Následovalo vydání druhého singlu In My Dream (with Shiver) a celostátní tour Search for My Eden.
V únoru 1994 dokončili tour The garden of Sinners, které začali koncem předešlého roku. Následovalo vydání singlu Rosier, kterého se prodalo přes 400.000 kusů jen během prvního týdne od vydání. Další singl True Blue předběhl Rosier o rovných 50.000 nahrávek ve stejném časovém úseku. Další akcí roku 1994 bylo několik koncertů, na nichž spolupracovali se skupinami Soft Ballet a BUCK-TICK pod názvem LSB. Ani tento rok nebyl jiný a Luna Sea vydali album - Mother, které se umístilo v Oriconu na 3. příčcea posunulo skupinu směrem k progresivnějšímu rocku.
Na přelomu let 1994 a 1995 bylo video k písni Rosier odměněno cenou The Best Music Video. Zpěvák Ryuichi se tehdy jako první vzdal své Visual Kei image a zvolil poněkud uhlazenější styl, ostatní členové kapely ho brzy následovali. Se změnou image přišel i mírnější projev na scéně a tour Mother of Love, Mother of Hate toho bylo důkazem.
Rok 1995 byl pro skupinu jedním velkým úspěchem (soubor videoklipů vydaných pod názvem Eclipse I i šestý singl Desire suverénně obsadily první místa hitparády Oricon) završeným vůbec prvním vystoupením v legendárním Tokyo Dome; 50.000 lístků na koncert pojmenovaný Lunatic Tokyo se vyprodalo během jediného dne.
V roce 1996 vydali singly End Of Sorrow a In Silence, zároveň záznam z koncertu v Tokyo Dome LUNATIC TOKYO a čtvrté album Style. Jako obvykle následovalo tour nazvané Unending Style s přídavkem ~Mafuyu No Yagai~, který odehráli 23. prosince. Na koncertní šňůře oznámili Luna Sea roční pauzu, během níž se členové zaměřili na své sólové projekty.
J v L.A. nahrál své hard-rockové sólo album PYROMANIA, Inoran ho na podzim následoval se svým albem Sou. Shinya vydal video Melody a pomáhal J a Sugizovi s jejich projekty. Sugizo založil nahrávací společnost CROSS a jednorázovou skupinu Abstract Day, která se podílela na jeho sólovém album Truth?.
Ryuichimu se tehdy vedlo ze všech nejlépe, vsadil na jednoduchost a vydal album LOVE, které mělo obrovský úspěch. Už nebyl jen zpěvákem, ale i skladatelem - napsal hudbu a text k písním pro zpěvačku Noriko Sakai. Rázem se kolem něj objevilo mnoho nových fanoušků, kteří ovšem neznali Luna Sea, znali jen Ryuichiho.
Staří fanoušci, kteří trpělivě čekali na jejich návrat, se začali obávat, zda se ona roční pauza neprotáhne na neurčito. Veškeré dohady však ukončili sami Luna Sea, když vydali dvoudiskovou best-of kolekci SINGLES a ohlásili datum koncertu Secret Live.
Výrazně ovlivněni svými sólovými projekty vydali páté album Shine a singly Storm a Shine. Oba singly obsadily první příčky v Oriconu, druhý zmiňovaný byl dokonce použit jako ending slavného japonského dorama Kamisama mō Sukoshi dake. Rok 1998 pak uzavřeli koncertním tour SHINING BRIGHTLY se závěrečnou show SHINING BRIGHTLY FINAL END OF PERIO v Tokyo Dome.
Byl rok 1999 a Luna Sea byli pravděpodobně na vrcholu své slávy, měli za sebou deset let působení a chystali se na své první zámořské tour. Navštívili Taiwan, Hong Kong, předváděli své dovednosti a získávali si čím dál více fanoušků. Problém nastal až v Shanghaii, jejich CD se tu neprodávala a tak přijeli do města, kde je prakticky nikdo neznal. Den před koncertem uspořádali tiskovou konferenci, čímž zajistili alespoň 80% obsazenost. Každopádně to nic nemění na tom, že to bylo vůbec poprvé v historii skupiny, kdy nebyly vyprodány všechny lístky.
Vydali první živé album NEVER SOLD OUT, které později následoval i DVD záznam z koncertu Capacity Infinity ku příležitosti desátého výročí skupiny. Samotný koncert Capacity Infinity byl ohrožen nenadálou bouřkou, která poškodila pódium čtyři dny před plánovanou akcí. Nakonec se vše dalo do pořádku a 30. května 1999 přiletěli členové Luna Sea v helikoptérách do Tokyo BIG SIGHT, aby pod modrým nebem zahráli stotisícovému publiku. Tento rok zakončili koncertem The Millenium Eve v Tokyo Dome společně se skupinou Glay.
V roce 2000 vyšlo šesté album Lunacy a další dva singly - gravity a TONIGHT. Podpůrné tour BRAND NEW CHAOS ACT I, II a III zahrnovalo vystoupení v Japonsku, v Hong Kongu a na Taiwanu. Ale tím Luna Sea ještě neskončili, vydali singl Love Song, best-of album Period a podíleli se na oficiálním soundtracku k filmu s Jamesem Bondem Jeden svět nestačí. Během tour BRAND NEW CHAOS na jedné tiskové konferenci ohlásili rozchod skupiny, což potvrdilo vyhlášení data dvoudenního rozlučkového koncertu Final Act, který se konal v Tokyo Dome.
Luna Sea skončili, ale členové zůstali a začali se věnovat jiným projektům - Inoran založil skupinu Fake?, J spolupracoval s korejskými a britskými skupinami, Shinya se oženil a stal se televizní hvězdou, ale bubnů se rozhodně nevzdal. Ryuichimu se dařilo snad nejlépe, začal točit filmy, dorama a televizní reklamy. V roce 2005 pak společně s Inoranem, který opustil Fake?, a Hiroakim Hayamou založili skupinu Tourbillon. Sugizo se z počátku stáhl do ústraní a produkoval mladé talenty. Pořádně o sobě dal vědět až v roce 2007, když se přidal k superbandu S.K.I.N, jehož součástí byli Yoshiki, Gackt a Miyavi.
Sedm let po rozpadu skupiny 24. prosince 2007 odehráli jednorázový koncert v Tokyo Dome pod názvem God Bless You ~One Night Déjàvu~”. Koncert byl živě vysílán v japonské telezivi a o rok později vyšel na DVD. Veškeré spekulace o návratu Luna Sea byly tehdy popřeny. Rok na to se Luna Sea opět sešli a 4. května 2008 vystoupili na Hide Memorial Summit. Ryuichi a Inoran poté v jednom interview zmínili možný návratu v roce 2009. Žádné oficiální prohlášení učiněno nebylo, takže nám nezbývá než čekat a doufat. V co? To záleží už na každém z nás...