Slavná anglická rocková skupina, jedna z nejvýznamnějších v historii populární hudby. Představitelé progresívního stylu, zpočátku vycházející z psychedelické vlny. Později řazeni i k artrocku.
S. Barrett (nar. 1946, vl. jm. Roger Barrett)...
O-skupine
Slavná anglická rocková skupina, jedna z nejvýznamnějších v historii populární hudby. Představitelé progresívního stylu, zpočátku vycházející z psychedelické vlny. Později řazeni i k artrocku.
S. Barrett (nar. 1946, vl. jm. Roger Barrett) předtím působil ve skupinách Geoff Hott And The Mottoes, Hollering Blues a ve folk. duu s D. Gilmourem. R. Waters (nar. 1944), R. Wright (nar. 1945) a N. Mason (nar. 1945) hrávali m.j. v R&B souborech Sigma 6, T-Set a Abdabs. Čtveřice Waters, Wright, Mason a Barrett se setkává na střední škole v Londýně v r. 1965. Na konci roku vznikají Pink Floyd (nejprve jako Pink Floyd Sound), když v počátcích se v souboru mihli i další hudebníci (Juliette Gale - voc, Keith Noble - voc, Clive Metcalf - bg, Bob Close - g).
Od února 1966 začínají vystupovat, přičemž se od R&B odklánějí k psychedelii (až v této době do kapely přišel Barrett). Rok poté vzniká 1. singl - Arnold Layne. Byl úspěšný, stejně jako druhý - See Emily Play. Úspěšné a později velmi ceněné je i 1. album. V lednu 1968 do skupiny přichází D. Gilmour (ze sk. Jokers Wild), zatímco Barrett (schyzofrenik závislý na LSD) v dubnu odchází a jistý čas nahrává sólově.
Ústřední skladatelskou postavou Pink Floyd se postupně stává R. Waters. Následují úspěšná alba „A Saucerful Of Secrets“ (1968), „More“ (1969) - film soundtrack k filmu Barbeta Schroedera a „Ummagumma“ (1969). Skupina se stále více orientuje i na vizuální show. V r. 1970 skládají hudbu k filmu Michaela Antonioniho Zabriskie Point. V té době vychází i album „Atom Heart Mother“ (1970), znamenající 1. místo v angl. hitparádě. Objevují se také sólové desky S. Barretta a R. Waterse. Úspěšné je také album „Meddle“ (1971) a soundtrack k filmu B. Schroedera „Obscured By Clouds“ (1972). V září 1972 má premiéru film Live In Pompeii.
Slavné album „Dark Side Of The Moon“ (1973) dosahuje špičku amer. hitparády, zatímco v Anglii je “pouze” druhé. První místa na obou stranách Atlantiku obsazuje následující deska „Wish You Were Here“ (1975). Velmi úspěšné je i album s orwellovskou tématikou – „Animals“ (1977). V r. 1978 vycházejí sólové desky D. Gilmourovi i R. Wrightovi. N. Mason se v té době věnuje producentské práci. Watersovu osobní výpověď obsahující dvojalbum „The Wall“ (1979) dosahuje 1. místo v americkém a třetí v angl. žebříčku. Z něho vybraný singl Another Brick In The Wall, Part II je první v USA i v Anglii. V r. 1980 skupinu opouští R. Wright (zaskakuje místo něho Michel Kamen). V r. 1982 má premiéru film The Wall.
Album „The Final Cut“ (1983) opět obsadilo špičku angl. hitparády. V době jeho vydání odchází ze skupiny R. Waters (oficiálně v r. 1985) a pokračuje jako sólista. Pink Floyd obnovují činnost až v r. 1987 a ve trojici (David Gilmour, Nick Mason, Rick Wright) nahrávají úspěšné album „A Momentary Lapse Of Reason“ (1987).
S. Barrett (nar. 1946, vl. jm. Roger Barrett) předtím působil ve skupinách Geoff Hott And The Mottoes, Hollering Blues a ve folk. duu s D. Gilmourem. R. Waters (nar. 1944), R. Wright (nar. 1945) a N. Mason (nar. 1945) hrávali m.j. v R&B souborech Sigma 6, T-Set a Abdabs. Čtveřice Waters, Wright, Mason a Barrett se setkává na střední škole v Londýně v r. 1965. Na konci roku vznikají Pink Floyd (nejprve jako Pink Floyd Sound), když v počátcích se v souboru mihli i další hudebníci (Juliette Gale - voc, Keith Noble - voc, Clive Metcalf - bg, Bob Close - g).
Od února 1966 začínají vystupovat, přičemž se od R&B odklánějí k psychedelii (až v této době do kapely přišel Barrett). Rok poté vzniká 1. singl - Arnold Layne. Byl úspěšný, stejně jako druhý - See Emily Play. Úspěšné a později velmi ceněné je i 1. album. V lednu 1968 do skupiny přichází D. Gilmour (ze sk. Jokers Wild), zatímco Barrett (schyzofrenik závislý na LSD) v dubnu odchází a jistý čas nahrává sólově.
Ústřední skladatelskou postavou Pink Floyd se postupně stává R. Waters. Následují úspěšná alba „A Saucerful Of Secrets“ (1968), „More“ (1969) - film soundtrack k filmu Barbeta Schroedera a „Ummagumma“ (1969). Skupina se stále více orientuje i na vizuální show. V r. 1970 skládají hudbu k filmu Michaela Antonioniho Zabriskie Point. V té době vychází i album „Atom Heart Mother“ (1970), znamenající 1. místo v angl. hitparádě. Objevují se také sólové desky S. Barretta a R. Waterse. Úspěšné je také album „Meddle“ (1971) a soundtrack k filmu B. Schroedera „Obscured By Clouds“ (1972). V září 1972 má premiéru film Live In Pompeii.
Slavné album „Dark Side Of The Moon“ (1973) dosahuje špičku amer. hitparády, zatímco v Anglii je “pouze” druhé. První místa na obou stranách Atlantiku obsazuje následující deska „Wish You Were Here“ (1975). Velmi úspěšné je i album s orwellovskou tématikou – „Animals“ (1977). V r. 1978 vycházejí sólové desky D. Gilmourovi i R. Wrightovi. N. Mason se v té době věnuje producentské práci. Watersovu osobní výpověď obsahující dvojalbum „The Wall“ (1979) dosahuje 1. místo v americkém a třetí v angl. žebříčku. Z něho vybraný singl Another Brick In The Wall, Part II je první v USA i v Anglii. V r. 1980 skupinu opouští R. Wright (zaskakuje místo něho Michel Kamen). V r. 1982 má premiéru film The Wall.
Album „The Final Cut“ (1983) opět obsadilo špičku angl. hitparády. V době jeho vydání odchází ze skupiny R. Waters (oficiálně v r. 1985) a pokračuje jako sólista. Pink Floyd obnovují činnost až v r. 1987 a ve trojici (David Gilmour, Nick Mason, Rick Wright) nahrávají úspěšné album „A Momentary Lapse Of Reason“ (1987).
