Na vystoupení se skupinou Fešáci se Tomáš často setkával s prosbami posluchačů, zda by nezazpíval nějaké písničky ze zlaté éry české country, kdy působil v legendární skupně Greenhorns. Protože repertoár Fešáků mu toto neumožňoval, začal se...

O-skupine

Na vystoupení se skupinou Fešáci se Tomáš často setkával s prosbami posluchačů, zda by nezazpíval nějaké písničky ze zlaté éry české country, kdy působil v legendární skupně Greenhorns. Protože repertoár Fešáků mu toto neumožňoval, začal se zabývat myšlenkou vytvoření nové vlastní kapely, se kterou by mohl tyto skladby hrát a zpívat. A tak oslovil tehdejšího lídra bluegrassové skupiny Torzo Karla Mrkvičku, zda by nedal dohromady partu, která by do toho šla.

Vzhledem k tomu, že Torzo v té době právě ukončilo svoji činnost, nová formace na sebe nedala dlouho čekat. Kapelnictví a doprovodné kytary se chopil Karel Mrkvička, za steel kytaru usedl jeden z našich nejlepších hráčů na tento nástroj Jirka Zima (který se zároveň ujal role uměleckého vedoucího) a z Torza přišli vynikající muzikanti Martin Kohout - sólová kytara, Šimon Sternberg - pětistrunné banjo a Libor Kameník - kontrabas. Za bicími se pak střídali Tomáš Suchomel, který hraje se skupinou Druhé podání Františka Nedvěda a Martin Melničenko, Tomův kolega z Fešáků.

Rozjezd skupiny pod Karlovým vedením byl vynikající. Díky zvolené taktice repertoáru, úspěchu na Stodole Michala Tučného a prvnímu "cédečku" se nabídky na vystoupení doslova "jen hrnuly". Ale jak už to tak v muzice bývá, s prvními úspěchy přicházejí i první v kapele i první problémy. A tak kontrabasistu Kameníka v lednu 2000 nahrazuje baskytarista Tomáš Kaňka (ex Grošáci, Vlak na Dobříš). V tomto složení Přímá linka vystupovala téměř dva roky, během kterých skupina stačila absolvovat měsíční turné po USA a Kanadě a vydat další CD. Jednalo se o dosud nejsilnější sestavu Přímé linky, která se však bohužel udržela pouze dva roky.

Koncem roku 2002 odchází Martin Kohout, zhruba měsíc poté kapelu opouští Šimon Sternberg. Toho nahradil bývalý banjista Greenhorns Ilja Herain. Nedlouho po něm řady Přímé linky posílil multiinstrumentalista Míra Roček, působící kdysi ve skupinách Vabank-Unit, Cadillac, Fešáci, Greenhorns aj., který výrazně přispěl ke změně celkového soundu skupiny, v jejímž repertoáru pomalu ale jistě začíná převládat moderní country. V srpnu 2003 nahradil oba alternující bubeníky další ex-Greenhorn Fanda Donáth. V lednu 2004 bylo v divadle ABC pokřtěno další "cédéčko".

Koncem roku 2004 ohlásil odchod Ilja Herain, čímž skončila éra pětistrunného banja v Přímé lince. V lednu 2005 byl soubor posílen vynikajícím kytaristou Romanem Ištvánikem, hrajícím zárověň ve skupinách Harcovníci a Ohaři, ani tato sestava netrvá však dlouho. V květnu téhož roku se totiž kapela ocitá v krizi způsobené špatnou komunikací mezi Tomášem a Karlem Mrkvičkou, který ji řeší dost nešťastným způsobem, že Přímou linku rozpouští.

Protože však Tomáš i ostatní muzikanti chtějí v činnosti pokračovat, je rozhodnuto že Přímá linka bude hrát dál bez Karla Mrkvičky. Vedením kapely Tomáš pověřuje baskytaristu Tomáše Kaňku. V létě 2006 přijímá Jirka Zima angažmá ve skupině Greenhorns a v prosinci téhož roku Přímou linku opouští. Místo něho do kapely nastupuje Vojta Trykar vystupující do té doby ve skupině Country steel.

Poslední personální změna v Přímé lince proběhla proběhla v červenci 2007, kdy Fandu Donátha za bicími vystřídal Ištvánikův kolega ze skupiny Harcovníci Pavel "Spider" Martínek.