Příběh této legendární nezávislé dívčí rockové kapely se začal psát v létě 1975. Tehdy na Long Beach v Kalifornii Sandy West (frontmanka kapely) se svou kamarádkou zahlédnou hudebního producenta Kima Fowleyho a Sandy neváhá ani na okamžik a jde...
O-skupine
Příběh této legendární nezávislé dívčí rockové kapely se začal psát v létě 1975. Tehdy na Long Beach v Kalifornii Sandy West (frontmanka kapely) se svou kamarádkou zahlédnou hudebního producenta Kima Fowleyho a Sandy neváhá ani na okamžik a jde za ním.
Řekne mu, že hraje na bubny a tahle věta Kima dostane a rozhodne se dát patnáctileté Sandy šanci a dá jí číslo na holku ze sousedství, která hraje dobře na kytaru, aby to spolu zkusily. Ta holka se jmenuje Joan Jett a společně zkouší u ní v pokojíčku nějaké songy a zjistí, že jim to spolu klape. Rozhodnou se tedy, že založí kapelu a po dohodě s producentem ji pojmenují The Runaways. Začínající rockerky přiberou kytaristku Litu Ford, baskytaristku Jackie Fox a zpěvačku Cherie Currie a v roce 1976 vznikne jejich první album prostě nazvané The Runaways.
Holčičí kapela neoblažovala publikum sladkobolnými fláky, radost nezletilým muzikantkám naopak dělalo, když se mohly na podiu odvázat. Slečny ze sebe sypaly songy o touze a odcizení, o drogách, o sexu, šokovaly a právě o tohle jim šlo. Některé rozhlasové stanice odmítly jejich písně hrát, hudební kritici, zejména muži, na ně prskali nenávistné sliny, že jsou to nány, loutkové lolitky, které neumějí hrát a recenzent z časopisu Village Voice dokonce vyplodil nesmrtelný výrok: "Ty děvky se nás snaží naštvat?" Naopak mladí posluchači, zejména kluci byly z téhle formace úplně paf a jejich plakáty nesměly chybět nad postelí každého náctiletého kluka. Co Amerika zavrhovala, Evropa přijala s nadšením. Holky tu odehrály desítky koncertů a úspěchy sklízely hlavně v Británii, kde se formovalo punkové hnutí.
Největší úspěchy potom zaznamenaly zejména v Japonsku, kde k nim vzhlíželi jako k modlám. Právě do Japonska jezdily nejraději a odehrály tam spoustu koncertů. V roce 1977 vydává kapela druhé album Qeens of Noise a záznam z koncertů Live in Japan. Mezi holkami ale začnou spory, dvě členky nevydrží ten neustálý nápor a odcházejí. The Runaways vydávají ještě třetí desku a po ní se definitivně cesty holek rozcházejí. Po The Runaways si už žádný hudební kritik nedovolí nadávat rockové kapele jen proto, že je holčičí. The Runaways prostě změnily svět.
Řekne mu, že hraje na bubny a tahle věta Kima dostane a rozhodne se dát patnáctileté Sandy šanci a dá jí číslo na holku ze sousedství, která hraje dobře na kytaru, aby to spolu zkusily. Ta holka se jmenuje Joan Jett a společně zkouší u ní v pokojíčku nějaké songy a zjistí, že jim to spolu klape. Rozhodnou se tedy, že založí kapelu a po dohodě s producentem ji pojmenují The Runaways. Začínající rockerky přiberou kytaristku Litu Ford, baskytaristku Jackie Fox a zpěvačku Cherie Currie a v roce 1976 vznikne jejich první album prostě nazvané The Runaways.
Holčičí kapela neoblažovala publikum sladkobolnými fláky, radost nezletilým muzikantkám naopak dělalo, když se mohly na podiu odvázat. Slečny ze sebe sypaly songy o touze a odcizení, o drogách, o sexu, šokovaly a právě o tohle jim šlo. Některé rozhlasové stanice odmítly jejich písně hrát, hudební kritici, zejména muži, na ně prskali nenávistné sliny, že jsou to nány, loutkové lolitky, které neumějí hrát a recenzent z časopisu Village Voice dokonce vyplodil nesmrtelný výrok: "Ty děvky se nás snaží naštvat?" Naopak mladí posluchači, zejména kluci byly z téhle formace úplně paf a jejich plakáty nesměly chybět nad postelí každého náctiletého kluka. Co Amerika zavrhovala, Evropa přijala s nadšením. Holky tu odehrály desítky koncertů a úspěchy sklízely hlavně v Británii, kde se formovalo punkové hnutí.
Největší úspěchy potom zaznamenaly zejména v Japonsku, kde k nim vzhlíželi jako k modlám. Právě do Japonska jezdily nejraději a odehrály tam spoustu koncertů. V roce 1977 vydává kapela druhé album Qeens of Noise a záznam z koncertů Live in Japan. Mezi holkami ale začnou spory, dvě členky nevydrží ten neustálý nápor a odcházejí. The Runaways vydávají ještě třetí desku a po ní se definitivně cesty holek rozcházejí. Po The Runaways si už žádný hudební kritik nedovolí nadávat rockové kapele jen proto, že je holčičí. The Runaways prostě změnily svět.
