Ošklivou lest potřebovala pardubická kapela Volant k tomu, aby se několik chvil po svém regulérním založení, definitivně stala punkovým tělesem. Bylo to na festivalu plném anarchisticky laděných návštěvníků a z nevole publika se vylhala tím, že svůj první hit „Sněženky a bledule“ uvedla jako nikdy nevydanou skladbu od Sex Pistols. Od té doby se to s Volantem táhne, přestože se svým pojetím spíše otírá o tvorbu písničkových kapel.

Charakteristickým rysem zvuku Volantu je saxofon v rukou Zdeňka Maška, který doplňuje a oživuje jinak klasické kytarové obsazení.V plné sestavě má kapela osm členů, ovšem, slovy frontmana Milicha, na koncertech vystupují pouze v pěti a to podle toho, jak se to komu zrovna hodí. Od roku 1996 nahráli 4 alba, za oficiální desky lze ale považovat až poslední dvě „Paramo, semtín, pervitin“ a „Točte se pankáčové!“ vydané u havlíčkobrodského labelu Cecek records. Ovšem při živých vystoupeních můžete zaslechnout písně i z nově připravovaného alba „Ožeň se Honzo, ožeň se!“, které kapela plánuje nahrát na sklonku roku.

Hlavní devizou a hnací silou skupiny je jednoduchost a nejdůležitější je pro ni obyčejná, dobře fungující písnička. To se velmi dobře osvědčuje na energických vystoupeních a kapela věří, že přímočaré skladby na klasické tři akordy jsou ve spojení s rozmanitými texty ideální formou pro pobavení publika i jich samotných. O fungování tohoto přístupu navíc svědčí velmi slušná pozice mezi českými klubovými kapelami a početné zástupy oddaných fandů.